PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Ostrava pulzující
POHLED Z LANDEKU NA MORAVSKOU OSTRAVU A OKOLÍ
Ernst Wilhelm Knippel
litografie, Rieden und Knippel in Schmiedeberg, 1852–1855
Moravskou Ostravu a okolí zachytil Ernst Wilhelm Knippel jen několik let po dostavění úseku Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) z Lipníka do Bohumína – 1. května 1847. Díky SDCF a na ni napojeným dalším drahám bylo možno dopravovat uhlí z revíru i do vzdálených koutů Rakouska a do zahraničí. Významná část takto přepravovaného uhlí byla určena pro moravské cukrovary a hlavní město habsburské monarchie Vídeň. Nádraží SDCF v Přívoze patřilo k nejdůležitějším nádražím celé dráhy, byly zde umístěny dílny, výtopna a jeden ze tří dopravních inspektorátů SDCF. První staniční budova byla postavena v roce 1846 podle projektu Karla Hummela. Pro nakládku uhlí bylo určeno nádraží v Hrušově. Dostavba úseku Lipník – Bohumín měla pozitivní vliv i na chod Vítkovických železáren. Drahou bylo možné dopravovat část surovin nezbytných pro chod železáren a odesílat výrobky železáren zákazníkům. Od roku 1856 byly železárny propojeny s nádražím v Přívoze koňskou drahou, roku 1858 nahradily koně lokomotivy. Výrobní sortiment byl zaměřen velkou mírou pro potřeby železnic. Ve vystavené litografii E. W. Knippel zachytil obrovský příliv investic do zdejšího regionu, reprezentovaných především penězi Rothschildů (železárny ve Vítkovicích, doly, SDCF), ale i dalších osob a firem, např. bratři Kleinové (doly v Hrušově a v Přívoze), Carl Hochstetter a Josef Maria Miller (První rakouská továrna na sodu v Hrušově).
Představené panorama je známé také ze dvou starších verzí, z nichž nejstarší vznikla ještě před dostavbou SDCF. Současné uložení těchto děl není známo, pravděpodobně se nacházejí v soukromých sbírkách. Vzhledem k tomu, že ve fotoarchivu Ostravského muzea se nachází fotografie nejstarší verze (střední část) a ve sbírkách Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg skica pravděpodobně nejstarší verze (roh) je možné alespoň částečně zmíněná díla porovnat. Přestože jednotlivé pohledy na Moravskou Ostravu a její okolí dělí od sebe pouze několik málo let, je rozdíl, daný mimořádným rozvojem průmyslu a dopravy v tomto období, jasně patrný E. W. Knippel je znám jako malíř řady moravskoslezských hutí a železáren. Na vystavované litografii zpodobnil kromě své osoby a osoby svého uměleckého spolupracovníka (Carl Julius Rieden) i rodinu Salomona Mayera Rothschilda, svého mecenáše, pro kterého vytvořil řadu pohledů na železárny ve Vítkovicích.
Akce: Otevřít verzi pro tisk