Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.
ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava představuje živé vazby, které během posledních deseti let propojily dva zdánlivě vzdálené světy. Prostřednictvím příběhu Česko-japonského kulturního centra, Heiwa kafé a festivalu Japonské dny v Ostravě přibližuje aktivity, osobnosti a události, díky nimž se japonská kultura stala součástí života města. Návštěvníci se seznámí s tradičními i současnými podobami Japonska a s komunitou lidí, která je v Ostravě dlouhodobě představuje a rozvíjí. Výstava zve k setkání s Japonskem, které můžeme v Ostravě nejen objevovat, ale také ochutnat, prožít a stát se jeho součástí.
Ostrava pulzující
POHLED Z LANDEKU NA MORAVSKOU OSTRAVU A OKOLÍ
Ernst Wilhelm Knippel
litografie, Rieden und Knippel in Schmiedeberg, 1852–1855
Moravskou Ostravu a okolí zachytil Ernst Wilhelm Knippel jen několik let po dostavění úseku Severní dráhy císaře Ferdinanda (SDCF) z Lipníka do Bohumína – 1. května 1847. Díky SDCF a na ni napojeným dalším drahám bylo možno dopravovat uhlí z revíru i do vzdálených koutů Rakouska a do zahraničí. Významná část takto přepravovaného uhlí byla určena pro moravské cukrovary a hlavní město habsburské monarchie Vídeň. Nádraží SDCF v Přívoze patřilo k nejdůležitějším nádražím celé dráhy, byly zde umístěny dílny, výtopna a jeden ze tří dopravních inspektorátů SDCF. První staniční budova byla postavena v roce 1846 podle projektu Karla Hummela. Pro nakládku uhlí bylo určeno nádraží v Hrušově. Dostavba úseku Lipník – Bohumín měla pozitivní vliv i na chod Vítkovických železáren. Drahou bylo možné dopravovat část surovin nezbytných pro chod železáren a odesílat výrobky železáren zákazníkům. Od roku 1856 byly železárny propojeny s nádražím v Přívoze koňskou drahou, roku 1858 nahradily koně lokomotivy. Výrobní sortiment byl zaměřen velkou mírou pro potřeby železnic. Ve vystavené litografii E. W. Knippel zachytil obrovský příliv investic do zdejšího regionu, reprezentovaných především penězi Rothschildů (železárny ve Vítkovicích, doly, SDCF), ale i dalších osob a firem, např. bratři Kleinové (doly v Hrušově a v Přívoze), Carl Hochstetter a Josef Maria Miller (První rakouská továrna na sodu v Hrušově).
Představené panorama je známé také ze dvou starších verzí, z nichž nejstarší vznikla ještě před dostavbou SDCF. Současné uložení těchto děl není známo, pravděpodobně se nacházejí v soukromých sbírkách. Vzhledem k tomu, že ve fotoarchivu Ostravského muzea se nachází fotografie nejstarší verze (střední část) a ve sbírkách Kunstforum Ostdeutsche Galerie Regensburg skica pravděpodobně nejstarší verze (roh) je možné alespoň částečně zmíněná díla porovnat. Přestože jednotlivé pohledy na Moravskou Ostravu a její okolí dělí od sebe pouze několik málo let, je rozdíl, daný mimořádným rozvojem průmyslu a dopravy v tomto období, jasně patrný E. W. Knippel je znám jako malíř řady moravskoslezských hutí a železáren. Na vystavované litografii zpodobnil kromě své osoby a osoby svého uměleckého spolupracovníka (Carl Julius Rieden) i rodinu Salomona Mayera Rothschilda, svého mecenáše, pro kterého vytvořil řadu pohledů na železárny ve Vítkovicích.
Akce: Otevřít verzi pro tisk