PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Ikony
16. 12. 2015 - 28. 2. 2016
Slovem ikona (z řec. eikón – zobrazení) označujeme náboženský obraz vzniklý v prostředí ortodoxního křesťanství. Jde o zobrazení Krista, Bohorodičky, andělů a světců nebo o zachycení významných událostí z dějin spásy, čerpaných z bible, legend či liturgických textů. V kontextu evropského církevního umění je ikona svým zaměřením výjimečná a jedinečná. Je nejen obrazem, ale především předmětem kultu, výrazem ortodoxie a duchovní realitou; spojnicí pozemského světa s transcendentálním jsoucnem, které je v ní bezprostředně přítomno. Svatá témata, tajemství a kontemplace se v ikonomalbě zobrazují symboly, jejichž podobu určila dlouhá tradice. Tento hmotný symbol umožňuje každému vidět „to, co je jiné“, zobrazuje nezobrazitelné. Ikona tím získává na pravdivosti, srovnatelné pouze s Písmem, stejně jako Písmo vyučuje pravdě a je plná síly udělující milost.
Výstava ve své první části představuje ukázky různých ikonografických typů i výtvarného pojetí ikon zejména z ruského pravoslavného prostředí, zapůjčených z českých a moravských muzejních institucí (Husitské muzeum v Táboře, Galerie výtvarného umění v Náchodě, Oblastní muzeum v Děčíně a Vlastivědné muzeum v Olomouci). Druhá část výstavy je věnována dosud málo známému souboru ikon ze sbírky Ostravského muzea, v nedávné době rozšířeného darem Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz – ikony nalezené na území obvodu.
Novodobá ruská ikona konce 18. až počátku 20. století navazuje na tvarosloví klasického období ikonopisu (před vládou cara Petra Velikého), v jejích námětech se však objevují i nová ikonografická témata a přístupy, které souvisely nejen s vnitřními církevními reformami, ale také výtvarnými impulsy z oblasti západní a jižní Evropy. Poptávka po ikonách mnohdy silně převažovala nad nabídkou, mnohé z nich proto charakterizuje řemeslné, až lidové provedení. Výjimkou nejsou ani ikony vytvářené sériově. Tato díla, určená většinou do domácností věřících, odrážejí popularizaci a privatizaci kultu ikon, prodávaných na trzích před kláštery či ve městech a kněžími žehnaných a svěcených. I když je nepochybné, že po formální i ikonografické stránce se zde projevil časový odstup, neznalost i neporozumění klasické ruské ikoně, její základní charakteristika jako předmětu kultu a liturgie, který přináší do lidského života absolutní řád a kontemplaci a v podobě symbolu zpřítomňuje Boží existenci, se nezměnila a ani změnit nemohla.
Akce: Otevřít verzi pro tisk