Venkovní výstava organizace Gulag.cz prostřednictvím ilustrací přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 15. 1. 2026 v 17 hodin na Masarykově náměstí, kde bude k vidění do 15. 2. 2026.
ČTVRTEK 15. 1., 17 h | Debata věnovaná situaci v současném Rusku a podmínkám politických vězňů. O tématu budou hovořit Alexandra Skorvid (Gulag.cz) a Miroslav Karas (bývalý zahraniční zpravodaj ČT), diskusi povede Štěpán Černoušek (předseda organizace Gulag.cz). Pro zájemce bude po skončení debaty následovat psaní dopisů a pohlednic lidem nespravedlivě vězněným v Rusku, během kterého se zájemci dozví více o jejich osudech.
I pro muzeum válka skončila
16. 4. - 31. 5. 2015
Dne 14. března 1939 ve 22 hodin byly městské muzeum a archiv v Ostravě, které sídlily od roku 1931 ve Staré radnici, obsazeny ordnery. Muzeum bylo v té době stabilizovaným ústavem, finančně i prostorově zabezpečeným, s pestrými a poměrně bohatými sbírkami. Chyběli mu však vzdělaní odborníci a situace se za protektorátu a po vypuknutí 2. světové války ještě zhoršovala. Vedením muzea i archivu byl pověřen ostravský německý novinář, archivář a historik Richard Drapala. Ten se však více zabýval vytvořením Archivu pro dějiny dolování a průmyslu ostravské oblasti (Archiv für Bergbau- und Industriegeschichte im Ostrauer Kreis) a Muzea dolování a hutnictví (Bergbau- und Hüttenmuseum) než městským muzeem. Vládní komisař pro Moravskou Ostravu Emil Beier pověřil dne 13. června vedením městského muzea i archivu PhDr. et ThDr. Julia Klitznera, člena NSDAP. Klitzner v čele těchto institucí vydržel až do osvobození města, kdy dopoledne 30. dubna 1945 urychleně v doprovodu příslušníka gestapa odjel osobním autem z Ostravy.
Na přelomu let 1944 a 1945 začal Klitzner rozvážet muzejní sbírkové předměty do různých úkrytů. Spousta sbírkových předmětů se proto po 2. světové válce nenašla.
Dochovaly se i zprávy o ideologických čistkách, které Klitzner prováděl ve sbírkovém fondu muzea. Nechal např. ničit sbírkové předměty patřící do legionářského oddělení muzea nebo památky na prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka. Některé sbírkové předměty z bronzu měly být odvezeny do sběru kovů pro válečné účely. Českým zaměstnancům muzea se povedlo zachránit před zkázou např. památky na ostravského politika, spisovatele a novináře Františka Sokola Tůmu či bronzové pamětní desky z průčelí Nové radnice.
K historii muzea ve válečných letech od března 1939 do dubna 1945 je málo dochovaných pramenů, korespondence byla rovněž zničena. Přírůstkové knihy a inventáře sbírek jsou velmi torzovité, u některých jsou vytržené stránky. Vystavena bude dochovaná inventární kniha a některé publikace, které v té době muzeum vydalo.
Stav muzea po 30. dubnu 1945 bude veřejnosti přiblížen např. kopií přihlášky válečných škod, kterou podal Oldřich Dušek, tehdejší správce městského muzea a archivu.
Ve druhé části výstavy si její autoři určili za cíl přiblížit, především pomocí dobových fotografií, fašistickou okupaci Moravské Ostravy a bojové události v rámci Ostravské operace. V průběhu tohoto významného bojového střetnutí osvobodila vojska 4. ukrajinského frontu, v jehož sestavě bojovali po boku sovětských i českoslovenští vojáci, dne 30. dubna 1945 Moravskou Ostravu. Objektivem fotoaparátu byla zachycena např. zničená bojová technika válčících stran, vítání osvoboditelů v ulicích Moravské Ostravy či portréty účastníků Ostravské operace. Fotografie relativně známé doplní i fotografie představené veřejnosti pravděpodobně poprvé.
Návštěvníci budou mít rovněž jedinečnou příležitost spatřit dobové předměty, které tvořily vybavení tanku T-34 Mikuláše Končického, který se jako velitel tanku v sestavě 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR bezprostředně podílel na osvobození Moravské Ostravy. Opomenuta nezůstane ani úloha 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR, jejíž příslušníci se operace rovněž aktivně zúčastnili.
Ostravské muzeum umožní návštěvníkům spatřit i další výjimečný sbírkový předmět – maršálskou uniformu A. I. Jeremenka, který byl od 26. března 1945 v té době ještě jako generál armády, velitelem 4 ukrajinského frontu. Výstavu doplní soudobé zbraně, řády a vyznamenání, předávané hrdinům II. světové války.
Mgr. Kateřina Barcuchová
Bc. Roman Bertha
Akce: Otevřít verzi pro tisk