Nacházíte se na: Archív výstav a akcí » 2014 » Od Alexandra k Tamerlánovi / Válečná tažení na Velké hedvábné cestě »


Kalendář událostí

Prosinec 2019
Po Út St Čt So Ne
1
2

Muchomůrky / RNDr. Vladimír Antonín

Podzimní cyklus přednášek s mykologickou tématikou, začátek v 17 hodin.

3 4 5

!!! Přednášky pro seniory v cyklu Moje Ostrava, moje historie

Ostravské muzeum, 5. 12. 2019, 15.00 hod., přednáška PhDr. Davida Majera na téma Odkud přišli tři králové.

6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17

Šachta pohřbených ideí (Rudolf Myzet, Antonín Ludvík Havel, 1921) - Křižovatky slezské kinematografie 2

Uhlobaroni versus dělníci aneb Vánoční drama ostravských průkopníků. Filmový mýtus, dílo považované za dlouhodobě ztracené se záhadně objevilo v zahradním pavilonu koncem 90. let minulého století. Dělnické bouře na Ostravsku, Bezručovy verše, rakousko-uherská cenzura, jedinečný kolorit havířských kolonií na Zárubku, to vše vytváří unikátní příběh plný avantgardní poetiky.

Začínáme v 17 hodin v přednáškovém sále Ostravského muzea. Vstupné 50 Kč.
Doporučujeme rezervaci na tel. 597 578 450 nebo na pokladně muzea (pondělí-pátek 9,00-16,30).

18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31

Novinky

Od Alexandra k Tamerlánovi / Válečná tažení na Velké hedvábné cestě

Ve čtvrtek 18. 12. od 17.30 hodin se v Ostravském muzeu na Masarykově nám. 1 uskuteční slavnostní zahájení výstavy s názvem „Od Alexandra k Tamerlánovi. Válečná tažení na Hedvábné cestě“.

Jde o projekt, který nemá u nás ani ve střední Evropě doposud žádnou analogii.

Kolegium odborníků na jednotlivé aspekty dějin vojenství v oblastech ležících na Hedvábné cestě se touto problematikou zabývalo intenzivně 4 roky. Výsledkem je výstava, na jejíž realizaci se formou výpůjček či jinými formami spolupráce podílelo cca 130 institucí z 20 států světa. Podařilo se vůbec poprvé zpracovat komplexní dějiny Hedvábné cesty na pozadí válečných událostí, které podstatu tohoto fenoménu, stejně tak jako všech oblastí, které na této legendární transkontinentální spojnici leží, od počátku měnily a tvarovaly.

Válečné události na Hedvábné cestě měly však přímý dopad také na dějiny Evropy a tudíž i našich zemí, což bude v rámci výstavy rovněž dostatečně akcentováno. Za připomenutí v tomto směru stojí např. období starověké Římské říše, neboť to byli hlavně římští legionáři, kteří na počátku našeho letopočtu střežili obchodní cesty nejen na Blízkém východě, ale též v jižní a střední Evropě; našich zemí se přímo dotkla také další válečná tažení na Hedvábné cestě: boje s Avary, invaze maďarských kmenů, přímo odpovědných za pád Velkomoravské říše, později vpád mongolských jezdců, kteří se v roce 1241 jako lavina prohnali Slezskem, Moravou, Uhrami a Balkánem a v neposlední řadě události související s výboji osmanských Turků v Malé Asii i na Balkánském poloostrově, jež určovaly od konce 14. století až hluboko do novověku charakter vojenské a zahraniční politiky všech zemí střední a jihovýchodní Evropy.

 

Na výstavě bude prezentována široká škála předmětů nevyčíslitelné historické hodnoty. Z celkového počtu asi 300 předmětů lze uvést např.

  • část hrobové výbavy tráckého válečníka z Čatalky v Bulharsku (1.-3. století),
  • doposud neznámé luxusní památky doby čínské dynastie Tchang (618–907) ze soukromých sbírek,
  • fascinující staromaďarský poklad z Nagyszentmiklós, v jehož sousedství bude vystaven
  • korunovační meč uherských králů, zv. Svatoštěpánský (kolem roku 1000),
  • dále unikátní mramorová podobizna Alexandra Velikého, zobrazeného jako jeho mýtický prapředek Héraklés se lví kůží přes hlavu (Národní archeologické muzeu Athény)
  • a v neposlední řadě unikátní modely části Velké čínské zdi, hradeb Konstantinopole, opevněné karavanseráje z dnešního Jordánska, opevněné strážní věže z Ázerbájdžánu

a mnoho dalšího.

 PhDr. David Majer

Více informací naleznete na adrese:

http://www.silk-road-az.com/1/aktuality/vystava-od-alexandra-k-tamerlanovi-valecna-tazen_i-na-hedvabne-ceste

 

Miska ve tvaru stylizovaného býka, 8. – 9. století (kopie z 19. století), zlato, Szeged (Maďarsko), Móra Ferenc Múzeum. Foto: Móra Ferenc Múzeum Szeged

Nádoba byla používána k pití, mohla však sloužit také pro jímání krve při krevní přísaze bojovníků. Idealizovanou představu tohoto aktu zachytil Bertalan Székely na fresce z let 1895–1897 ve slavnostním sále radnice v Kecskemétu. Na tomto vyobrazení figuruje nádoba identická s miskou z pokladu v Nagyszentmiklós.

  
 

Honosná maskovitá jezdecká římská přílba, 1. století n. l., zvon přílby železný, obličejová část z postříbřeného bronzu, Stara Zagora (Bulharsko), Regionální historické muzeum. Foto: Institut pro studium Hedvábné cesty – fotoarchiv, 2014 .

Přílba byla nalezena v hrobě z 1. století n. l. při vykopávkách římské vily u obce Čatalka nedaleko Stare Zagory v Bulharsku. Spolu s přílbou zde archeologové objevili kompletní výzbroj jezdce – kyrys, chrániče nohou, štít, ostruhy, dva meče, 50 hrotů k šípům a 6 hrotů ke kopím.
   
   
   

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: