AQUILEIA – Křižovatka Římské říše
Aquileia byla, jakožto římská osada, založena v roce 181 př. n. l., aby se o dvě století později stala největším, nejbohatším a nejhustěji osídleným městem severní Itálie. Za panování císaře Augusta město nazývali „druhým Římem“, bylo jedním z největších tržišť na Jadranu. Na konci antiky bylo rozbořeno Attilou, jenž v čele svých hunských hord vtrhl do Aquileie v roce 452. Dnes je malým venkovským městečkem s velkou patriarchální bazilikou, postavenou v roce 1031, s věží 73 m vysokou z 11.–14. století. Uvnitř baziliky se nachází nádherná mozaiková podlaha, krypta z 9. století, fresky z 12. století. Pozoruhodné jsou i zbytky římského náměstí (Forum), archeologické muzeum s expozicí četných nálezů (mozaiky, sarkofágy, busty římských politiků, mezi nimiž nechybí např. busta císaře Tiberia).
Četné nálezy hotových předmětů z jantaru, spolu s neopracovanými nebo částečně opracovanými produkty dokládají, že Aquileia byla jedním z hlavních center opracování jantaru v době římského impéria.
Aquileia v době své největší slávy byla začátkem (či koncem) Jantarové stezky a současně křižovatkou mezi Jantarovou stezkou a legendární Hedvábnou cestou.
Vzhledem k tomu, že také Ostrava vděčí za svůj vznik jedné z důležitých větví Jantarové stezky, věnujeme menší část výstavy také Ostravsku na Jantarové stezce v době, kdy starověká a středověká Aquileia prožívala ohromné vrcholy i strmé úpadky své existence.
Výstava se uskuteční v Ostravském muzeu od 19. 2. do 21. 3. 2014.
Kurátor výstavy: PhDr. David Majer
Akce: Otevřít verzi pro tisk
STŘEDA 8. 4., 17 h | Karol Piegza, rodák z Lazů u Karviné, byl horník, učitel, zaolšský folklorista a sociální aktivista. Ve své sběratelské činnosti shromáždil více než 300 textů lidových písní reflektujících náročný život horníků. V rámci programu budou představeny hornické prapory a stuhy včetně jejich ikonografie. Součástí setkání bude také recitace vybraných ukázek písňových textů a básní tematizujících těžký úděl horníků na Karvinsku. Setkání probíhá v polském jazyce a připravil ho Stanisław Gawlik.