STŘEDA 8. 4., 17 h | Karol Piegza, rodák z Lazů u Karviné, byl horník, učitel, zaolšský folklorista a sociální aktivista. Ve své sběratelské činnosti shromáždil více než 300 textů lidových písní reflektujících náročný život horníků. V rámci programu budou představeny hornické prapory a stuhy včetně jejich ikonografie. Součástí setkání bude také recitace vybraných ukázek písňových textů a básní tematizujících těžký úděl horníků na Karvinsku. Setkání probíhá v polském jazyce a připravil ho Stanisław Gawlik. 
Nezapomněli jsme na ně?
Stopy židovských rodin v Ostravě
10. 8. - 29. 9. 2013
Před několika léty uspořádal Radovan Lipus pod tímto názvem procházku po našem městě, aby seznámil občanskou veřejnost se stopami židovské komunity.
My bychom Vás chtěli prostřednictvím naší výstavy seznámit alespoň s některými židovskými rodinami, které v předválečné době v městě žily a denní život města svým způsobem obohatily.
Úvodem si připomeňme, že moravsko-ostravská Židovská náboženská obec byla založena 17. března 1875 a byla třetí největší obcí v předválečném Československu, hned po Praze a Brně.
Jejím prvním předsedou byl zvolen Markus Strassmann, majitel městského pivovaru a nositel titulu císařského rady.
V roce 1879 byla na Pitlerově ul. vybudována první židovská synagoga , pak následovaly synagogy ve Vítkovicích, Přívoze, Hrušově , Zábřehu n.O. a v Moravské Ostravě na Žerotínově ul. Mají jedno společné - v roce 1939 byly německými fašisty vydrancovány a vypáleny.
Předválečná židovská obec se starala o své členy nejen v oblasti vzdělávací, ale i sociální . Měla vlastní židovskou školu a školku na Kostelní ulici, starobinec a sirotčinec k zabezpečení židovských chudých Na Bělidle, zotavovnu na Ostravici pro židovskou mládež nebo domov učňovské mládeže na Tovární ulici. Věc poslední v životě člověka zabezpečoval židovský hřbitov na Říšské ulici, nyní 28. října.
V období těsně před rokem 1939 bylo ze 132.000 obyvatel Ostravy přes 12.000 židů tj. asi 9%. Společenské postavení židů názorně ilustruje skutečnost , že z 5.680 báňských, průmyslových a živnostenských podniků na území města vlastnili židé téměř 68%. Majiteli hotelů a pohostinských provozoven byli židé ve 27.7%, z celkového počtu advokátů bylo 63% židů a soukromých lékařů 49%.
Z ostravských židovských rodin vzešli významné osobnosti uznávané nejen doma, ale i ve světě. Byli to nejen politici, profesoři prestižních univerzit, architekti, akademičtí malíři, spisovatelé , novináři a také filmoví a divadelní režiséři, producenti a herci.
Druhá světová válka tvrdě zasáhla do života židovské komunity, nejen na Ostravsku.
V říjnu 1939 byl z Ostravy vypraven první transport ostravských židů do Niska v počtu 1.129 osob, v září 1942 odešlo čtyřmi transporty do Terezína 3.442 osob. V roce 1943 byla uzavřena židovská nemocnice a pacienti spolu s personálem posláni do Terezína.
Po válce se vrátilo jen 202 lidí, zbývajících 93,97% zahynulo. K tomu je nutno připočíst ztráty na lidských životech při deportacích z jiných měst, na útěku a také padlé židovské vojáky z řad ostravských židů na všech frontách 2. světové války.
Část výstavy je věnovaná protrétům malíře Davida Friedmanna, ostravského rodáka.
Akce: Otevřít verzi pro tisk