Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.
ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava představuje živé vazby, které během posledních deseti let propojily dva zdánlivě vzdálené světy. Prostřednictvím příběhu Česko-japonského kulturního centra, Heiwa kafé a festivalu Japonské dny v Ostravě přibližuje aktivity, osobnosti a události, díky nimž se japonská kultura stala součástí života města. Návštěvníci se seznámí s tradičními i současnými podobami Japonska a s komunitou lidí, která je v Ostravě dlouhodobě představuje a rozvíjí. Výstava zve k setkání s Japonskem, které můžeme v Ostravě nejen objevovat, ale také ochutnat, prožít a stát se jeho součástí.
KALIGRAFIE / MILAN PITLACH / CALLIGRAPHY
28. 3. - 11. 5. 2012
MILAN PITLACH
narozen 1943 v Kroměříži, cestuje a fotografuje od 1969,
jako profesoionální architekt pracoval v Českolovensku (od 1966), v Německu (od 1981) a v Číně (od 2003)
Můj vztah k východnímu umění není jednoznačný. Tématicky se opakující, stylově málo se obměňující, připadá mi méně zajímavé než evropské umění. Kaligrafie jsem dlouho vnímal jen jako ornament. Jistě proto, že jsou mi skryty jejich sémantické významy. Ale od počátku, snad proto, že žiji v multimediálním čase, mne fascinovala jejich výtvarná čistota. Během svého pobytu v Číně v posledních letech jsem měl více příležitostí se jimi zabývat a začal jsem postupně diferencovat. Dnes považuji kaligrafie za jeden z nejzajímavějších projevů východního umění. Ne snad tolik listy beze zbytku zaplněné úhledně seřazenými sloupci znaků, mnohem více ty, kde text končí někde v polovině formátu, zatímco druhá část zůstává, snad s výjimkou pečetě, prázdná. Ale ještě více monumentální znakové solitéry. Dokáží mne zaujmout svými řešeními umístění bodu, linky, skvrny v ploše. Jejich formální řešení jsou pak velmi blízká kompozicím čínské a japonské krajinomalby, které také sestavují, někdy přímo seriálně, obrazy z jednotlivých prvků, témat, výjevů. S trochou nadsázky bych řekl, že to nejzajímavější na všech těchto pracích je pro mne ta prázdná plocha rozprostírající se na listu mezi jednotlivými nápisy. Pokud se znak zvětší a abstrahuje, pak jako by rezignoval na svou sémantickou funkci, přestává být znakem, stává se skvrnou, tvarem, který může obsahovat stejně intenzivní emocionální náboj jako kompozice, jako tvary, jako barvy Antoni Tápiese, Alberta Burriho nebo Cy Twomblyho.
Často příkrou asymetričnost kompozic kaligrafických listů i jejich schopnost nabýt téměř výlučně abstraktních kvalit jsem dlouho viděl odděleně, protože tyto dvě polohy se vyskytují také většinou odděleně. Teprve při jedné návštěvě kaligrafické sbírky Shanghai Museum mě napadla potenciální možnost spojit tyto dvě polohy dohromady a nejpozději tehdy jsem učinil kaligrafii svým tématem. Protože jsem si uvědomil, že tyto rysy, asymetrie kompozic a tendence abstrahovat, jsou znaky mé současné fotografické tvorby, která stále více rezignuje na, jakkoliv subjektivní, zobrazení reality. Spiše se na ni jenom odvolává a soustřeďuje se na otázky výstavby obrazu, jeho světelných kvalit.
Naprostá většina kaligrafií je realizovaná jako kresba černou tuší na světlém, papírovém nebo hedvábném podkladu. Protože předkládaná řada je vlastně variační práci, rozhodl jsem se použít barevné médium. Nechal jsem se okouzlit sytou, přímo fotografickou černí znaků, bohatstvím odstínů šedi, širokou škálou zemních barev i výkřiky signální červené. Je to vlastně poprvé, co ve své tvorbě používám výlučně barvu. Vyloučil jsem ale prvek modulace světlem a ponechal jsem kaligrafiím dvojrozměrnost jim vlastní.
Ačkoliv v Číně již pět let žiji, neumím čínsky a při snímání kaligrafických nápisů ze zdí jsem se soustředil na vytváření obrazů. Jednoho dne jsem ukazoval fotografie svému čínskému příteli a požádal jej, aby mi znaky přeložil. Tehdy jsem si uvědomil, že mnou jako formální etuda koncipovaná rada je nejen nositelem vizuálních a sémantických obsahů, ale také obsahů mnohem obecnějších. Většina snímků vznikla v obytných blocích staré Šanghaje - tedy v místech, kde se život demonstruje, na rozdíl od televizní obrazovky nebo stránek Internetu, ve své opravdové podobě.
Seznam výstav / List of Exhibitions:
1971 SIAL, Liberec, ČR, Ostrov / The Island1972 Reduta, Prague, ČR, Ostrov / The Island
1976 Moravian Gallery, Brno, ČR, London Diary (zakázaná výstava / exhibition forbidden by the autorities)
1977 Gallery Creative Camera, London, GB, London Diary
1983 Gallery Porta Dromedaris, Enkhuisen, NED, Photographs from Czechoslovakia
1984 Gallery K, Tokyo, JAP, Footnotes
1992 Gallery Mánes, ČR, Československá fotografie v exilu / Czechoslovak Photography in Exile (catalogue)
1994 Gallery Fronta, Prague, ČR, Milan Pitlach, retrospective exhibition (catalogue)
1995 Theater Činoherní klub, ČR, O divadle / About Theatre (catalogue)
1995 Stadtheater Solingen, GER, Über das Theater, About Theatre (catalogue)
1997 Interkamera - International Fair of Photography, Prague, ČR, Deníky/Diaries
1999 Theatre Husa na provázku, Brno, ČR, O slavnosti a hostech / About the Feast and the Guests (catalogue)
1999 Dům umění / House of Art, Brno, ČR, My 1948-1989 / We 1948-1989 (catalogue)
1999 Chateau Strážnice, ČR, O slavnosti a hostech / About the Feast and the Guests (catalogue)
2000 Národní galerie v Praze / National Gallery, Prague, ČR, Fotografie z Indie / Photographs from India (catalogue)
2000 České kulturní centrum / Czech Cultural Center, Dresden, GER, Photographs from Czechoslovakia
2000 Tanzhaus NRW, Düsseldorf, GER, Tänze des Alltags, About Dance
2000 Chateau Boskovice, ČR, Let It Bleed (Tema con Variazioni)
2000 Gallery Obecní dům, Prague, ČR, We 1948-1989 (catalogue)
2001 Moravská galerie / Moravian Gallery, Brno, ČR, Londýnský deník / London Diary (catalogue)
2001 Slovácké museum / Museum of Moravian Slovakia, Uherské Hradiště, ČR, Londýnský deník / London Diary
2001 Památník národního písemnictví / Museum of National Literature, Prague, Evangelium podle Matouše / Gospel according to St. Mathew
2001 Berlin, GER, We 1948-1989 (Exhibition of the Moravian Gallery in Brno)
2002 Museum and Gallery, Břeclav, ČR, London Diary
2002 Helsinki, FIN, We 1948-1989 (Exhibition of the Moravian Gallery in Brno)
2002 British Council, Prague, ČR, Londýnský deník / London Diary (catalogue)
2003 Gallerie Werkstat, Blankenheim, GER, Fragments
2003 Artsea Gallery, Shanghai, CN, Eyes Wide Open (catalogue)
2004 Artsea Gallery, Shanghai, CN, Four Foreigner Photographers
2005 Uměleckoprůmyslové museum / Museum of Decorative Arts, Prague, ČR, Česká fotografie 20. století / Czech Photography of the 20th Century (catalogue)
2006 Malá výstavní síň, Liberec, ČR, O tanci / About Dance
Publikace / Publications:
1973 Revue Fotografie 3/1973, ČR, Londýnský deník / London Diary1982 La couer ď Eurape, FR, Practical Hydrology (with P. Voskovec)
1992 Host do domu Magazine, ČR, Photographs from India
1996 Milan Pitlach in the New Encyclopedia of Czech Visual Arts, Prague, ČR
1999 Revolver Revue Nr. 40, ČR, Poselství / Messages
2001 Revolver Revue Nr. 44, ČR, Photographs from the Czechoslovakia of the Seventies
2003 Revolver Revue Nr. 51, ČR, Praktická hydrologie / Practical Hydrology (with P. Voskovec)
2004 Revolver Revue Nr. 56, ČR, Krajiny podle Nietzscheho / Landscapes according to Friedrich Nietzsche
2005 Vision Magazine Nr. 6/2005, ČR, Milan Pitlach, The Art of Seeing
2007 Revolver Revue Nr. 65, ČR, Imaginární portréty / Imaginary Portraits
Knihy / Books:
1997 Momentaufnahme, W. H.Thesing, Wuppertal, GER1999 Deníky / Diaries, TORST, Prague, ČR
2001 Milan Pitlach, FOTO-MIDA, České Budějovice, ČR
2004 Evangelium podle Matouše / Gospel according to St. Mathew, KANT, Prague, ČR
Akce: Otevřít verzi pro tisk