PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Zveme vás do Ostravského muzea na vernisáž výstavy Vlez mi na záda, která se uskuteční ve čtvrtek 1. října v 17 hodin. Výstavu zahájí Anna Pohořálková, kurátorka výstavy, Filip Petlička, ředitel muzea a Lucie Baránková Vilamová, náměstkyně primátora statutárního města Ostravy. Vystoupí Folklorní soubor Slezan z Českého Těšína. Vstup na vernisáž je volný.
Sv. Florián ze sbírek hornoslezských muzeí
Mezi světce známé a uctívané na území Slezska patří i sv. Florián - mučedník. Rozšíření jeho kultu v Rakousku, Čechách a v Polsku spadá do 16. století. Je spojeno s požárem krakovského Kleparza roku 1528, kterému odolal pouze kostel zasvěcený sv. Floriánovi. Místní obyvatelstvo tuto událost považovalo za zázrak, proto byl sv. Florián prohlášen také ochráncem proti ohni a zvláštním patronem hasičů, kovářů, hutníků, kominíků, či Horního Rakouska, Krakova a celého Polska.
Jeho vyobrazení jsou vkomponována do krajiny slezské země a můžeme se s nimi setkat nejen v kostelech, ale také ve vesnických kapličkách u cest a v domácích kapličkách umístěných ve výklencích domů. Sochy tohoto světce se nacházejí v mnoha slezských městech, mimo jiné na náměstí v Ratiboři. Vyobrazení sv. Floriána se rovněž objevuje na praporech a v dokumentech spojených s činností hasičů ve Slezsku.
Sv. Florián v různých výtvarných podobách se nachází i ve sbírkách hornoslezských muzejí po obou stranách hranice. Realizací tohoto projektu chceme ukázat sv. Floriána jako jeden z četných prvků společných pro polskou a českou kulturu a rovněž seznámit návštěvníky s jeho osobou a životem.
Projekt je adresován nejenom nezasvěceným návštěvníkům, ale také muzejním pracovníkům. V průběhu realizace projektu si pracovníci slezských muzeí vyměnili své odborné zkušenosti a znalosti z ikonografie a historiografie sv. Floriána. Cílem je seznámení s formami uctívání sv. Floriána, prezentace sbírek hornoslezských muzeí a zvýšení zájmu o kulturní dědictví regionu.
Výstavu Sv. Florián ze sbírek hornoslezských muzeí mohou návštěvníci shlédnout do 28. července do 30. září.
missing folder /website/images/2011/florian[2]
Akce: Otevřít verzi pro tisk