PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Dřevěná sakrální architektura ve střední Evropě
fotografie: Miloš Dudáš
8. 12. - 12. 2. 2012
Přírodní podmínky střední Evropy s mohutným horstvem západních Karpat umožňovaly po staletí využívat dřevo jako základní stavební materiál. Lidé z něj vytvářeli nejen jednoduché obytné a hospodářské objekty, ale i jedinečné stavby k chvále a slávě Boží. Na místě, kde se setkávala a vzájemně ovlivňovala latinská kultura západu s rusko-byzantskou kulturou východu, vznikla působivá chrámová architektura, která až do současnosti harmonicky spojuje nejvyšší kvality lidského umu a úsilí.
Dřevěné sakrální stavby svou vnější formou a vnitřním obsahem nejlépe odrážejí multietnickou a konfesionální různorodost této části Evropy. Jejich architektonické, stavebně-konstrukční a výtvarně-dekorativní principy vycházely ze starší domácí tradice. V mnohých případech byly obohacovány o cizí prvky, které přinášely nová technická řešení a nevšední výrazové prostředky.
Přestože jsou dřevěné kostely v Čechách, na Moravě a ve Slezsku téměř stejné jako v části Polska a na severozápadním Slovensku, liší se navzájem detaily, které charakterizují konkrétní region.
Z iniciativy Pamiatkového úradu Slovenské republiky a za podpory Višegrádského fondu byly zdokumentovány dřevěné sakrální stavby na území členských zemí Višegrádské čtyřky. Z výsledků badatelského úsilí především Ing. Miloše Dudáše, CSc., vznikla výstava, která již hostovala v řadě zemí Evropy. Díky dlouhodobé dobré spolupráci slovenských a českých památkářů mohou nyní výstavu uvidět i čeští zájemci. K výstavě vyšla obsáhlá publikace.
(přejato z www.npu.cz)
Akce: Otevřít verzi pro tisk