Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Městská hradba »


Kalendář událostí

Červen 2019
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8

Ostravská muzejní noc

11. ročník festivalu Ostravská muzejní noc se uskuteční v sobotu 8. června od 17h v Ostravě.

9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Novinky

Mykologická poradna

Jestli letos porostou houby Vám nezaručíme, ale zaručeně Vám je pomůžeme určit, když je najdete. Mykologická poradna je pro Vás připravena každě pondělí od 6. května a to od 15 do 16:30.

06.05.2019 zobrazit


Městská hradba

Archeologické výzkumy

1998 – archeologický výzkum na ulici Pivovarské vedený M. Zezulou byl prováděn v souvislostí s výstavbou Divadla loutek, pravděpodobně zde byl zachycen průběh úsek hradební zdi.

2006 – archeologický výzkum na Kostelním náměstí vedený Z. Moravcem byl realizován při budování přístavby domu č.p. 1839.

2007 – archeologický výzkum na Puchmajerově ulici vedený H. F. Teryngerovou byl prováděn v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace

2008 – archeologický výzkum na Kostelní-Biskupské ulici vedený M. Kieconěm byl realizován v souvislosti s výstavbou bytového domu „Městské brány“.

 

Vývoj městského opevnění

Město bylo založeno v době mezi léty 1267 až 1278, pevného kamenného opevnění se mu ovšem dostává až o bezmála 100 let později. V literatuře se tedy objevuje předpoklad, že Ostrava byla nejspíše opevněna dřevo-hliněnou fortifikací (např. palisádou). Archeologické výzkumy ale pro tuto hypotézu nepřinesly žádné doklady. Okrsek městského práva byl pravděpodobně určitým způsobem vymezen (třeba i mělkým příkopem nebo lehkým dřevo-hliněným opevněním). Nicméně pokud bylo město opatřeno jakýmkoliv dřevo-hliněným opevněním nebo lehčím ohrazením, pak v místech, kde následně stála kamenná hradba.

Městská fortifikace, která obkružovala město, začala být zřejmě budována v souvislosti s udělením prvního výročního trhu Karlem IV. v r. 1362 a její výstavba trvala snad do roku 1375. Již v roce 1389 ale biskup Mikuláš uvádí, že Ostrava potřebuje lepší opevnění. Z doby před velkým požárem města v roce 1556 uvádí biskup Stanislav Thurzo v listině z roku 1525, že město potřebuje opravy ve zdech, věžích, parkánech, branách, příkopech a jiných věcech a že hlavní povinností města je hradit obec zdmi a parkány. Městské hradby měly značně utrpět během třicetileté války. Fortifikace potom dále chátrala, takže na začátku 18. století měla být ve velmi špatném stavu. Z přelomu17. a18. století již jsou k dispozici první zobrazení města. Nejstarší z roku 1699 ukazuje Kostelní bránu a přilehlou část hradební zdi s cimbuřím a střílnami. Veduta o pár desítek let mladší (1728) pak zobrazuje celé město. Je zde opět patrná Kostelní brána a následně pás fortifikace směřující k nižší bráně Hrabovské. Veduta naznačuje, že zdevastované hradby mohly být někdy v 1. čtvrtině 18. století zrekonstruovány. Hradby obkružují město i na pozdějším Anneisově plánu z roku 1779. Nejpozději po polovině 18. století byla nicméně kamenná fortifikace postupně destruována. K roku 1763 pochází zmínka o zákazu lámání zdi okolo města. Město se tedy snažilo těžení kamene z hradební zdi zabránit a o fortifikaci se staralo. Nicméně není vyloučeno, že již na konci 18. století začala být hradba postupně likvidována.

Hradební zeď je dnes částečně zachována v bývalé farské zahradě a přiléhá i k domu č.p. 1839 na Kostelním náměstí. Formou prosklené podlahy je pak její základ patrný i v interiéru sídla Telepace na Kostelním náměstí.

Hradební zeď měla být rámcově čtyři metry vysoká, postavená z pískovce na vápennou maltu. Její šíře při základu se pohybovala okolo 2 metrů. Provenience stavebního materiálu je neznámá, nicméně není bez zajímavosti, že v 1. polovině 16. století měli obyvatelé Lhoty povinnost vozit do Ostravy fůry stavebního kamene, a to z Landeku (ze samotného zeměpanského hradu, který byl tehdy v ruinách) a z blíže neznámého lomu u Polské Ostravy. První možnost pro středověk samozřejmě nepřichází v úvahu, ale druhá se může pro 2. polovinu 14. století a století následující jevit jako reálná.

Archeologické výzkumy potvrdily průběh hradební zdi, tak jak ji rekonstruoval M. Kroček. Dále se ukázalo, že i v rámci středověku probíhaly změny v její stavební úpravě. V oblasti Kostelní brány byla hradební zeď patrně přebudována někdy v 1. polovině 15. století – zřejmě za působení Jana Čapka ze Sán. Bylo to způsobeno pravděpodobně v souvislosti se stavbou podkovovité bašty.

ZM

Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. Originál uložen v Archivu města Ostravy.

Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. Originál uložen v Archivu města Ostravy.

Hradba zachycená na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna.

Hradba zachycená na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna.

Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM.
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM.
Dochovaná hradební zeď na Kostelním náměstí, foto OM (V. Gřondělová).

Dochovaná hradební zeď na Kostelním náměstí,
foto OM (V. Gřondělová).

 

Odkazy na literaturu

Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.

Marek Kiecoň - Zbyněk Moravec, Městská hradba v Ostravě ve světle archeologických výzkumů, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 25, Ostrava 2011, s. 429-450.

Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: