Hrabovská brána
Archeologické výzkumy
V její blízkosti žádný archeologický výzkum neprobíhal.
Podoba brány
Hrabovská nebo též Vítkovická či Horní brána byla podobně jako brána Kostelní opatřena kamennou věží, které zakončovalo zřejmě cihlové cimbuří. Je pravděpodobné, že cimbuří je dílem italského stavitele a městského purkmistra Bernarda Lva a pochází tedy někdy ze závěru 16. století. Samotná věž je známá především z veduty z roku 1728, jeví se zde jako nižší než věž Kostelní brány, ale zároveň širší. Její výška po rovnou střechu činila 11,6 m, cimbuří pak dosahovalo cca 1,9m. Průjezd do města (resp. z města) byl zaklenutý lomeným obloukem. Podobně jako všechny zbylé brány, byla i ona zničena r. 1830.
ZM
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. Originál uložen v Archivu města Ostravy. |
|
| Hrabovská brána na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna. |
|
| Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM. |
Odkazy na literaturu
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.Akce: Otevřít verzi pro tisk
STŘEDA 18. 11., 17 h | Vztahy mezi Krakovem, Těšínem, Ostravou a dalšími městy v regionu sahají až do středověku. Nedávný výzkum přinesl několik mimořádně zajímavých objevů a konference, která se v září konala v Muzeu Varšavské arcidiecéze, přitáhla pozornost polských historiků umění. Prezentace Waldemara Delugy představí známé i neznámé kulturní památky vytvořené v Krakově. Zvláštním objevem byla umělecká díla shromážděná v Galerii výtvarného umění v Ostravě, kterým bude věnována většina prezentace. Probíhá v polském jazyce. Vstup volný.