Ostravské muzeum zahájilo výstavu Ostravská kavárna, která vás provede historií kavárenského života v Ostravě od počátku 20. století až po současnost. Výstava představí nejen příběhy legendárních ostravských kaváren a autentické předměty z kavárenského prostředí, ale i témata spojená s produkcí a konzumací kávy. Výstava potrvá do 27. září 2026.
Hrabovská brána
Archeologické výzkumy
V její blízkosti žádný archeologický výzkum neprobíhal.
Podoba brány
Hrabovská nebo též Vítkovická či Horní brána byla podobně jako brána Kostelní opatřena kamennou věží, které zakončovalo zřejmě cihlové cimbuří. Je pravděpodobné, že cimbuří je dílem italského stavitele a městského purkmistra Bernarda Lva a pochází tedy někdy ze závěru 16. století. Samotná věž je známá především z veduty z roku 1728, jeví se zde jako nižší než věž Kostelní brány, ale zároveň širší. Její výška po rovnou střechu činila 11,6 m, cimbuří pak dosahovalo cca 1,9m. Průjezd do města (resp. z města) byl zaklenutý lomeným obloukem. Podobně jako všechny zbylé brány, byla i ona zničena r. 1830.
ZM
|
Výřez z Anneisova plánu (r. 1779) zobrazuje Moravskou Ostravu s opevněním včetně bran. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 80. Originál uložen v Archivu města Ostravy. |
|
Hrabovská brána na výřezu z veduty Ostravy z roku 1728. Převzato z Brosch O., Povodí Odry, Český Těšín 2005, s. 15. Originál uložen v Archivu města Brna. |
|
Průběh hradební zdi s bránami a baštami vyznačen v současné zástavbě. Vyznačil ZM. |
Odkazy na literaturu
Miloslav Kroček, Opevnění města Moravské Ostravy, in Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 18. Ostrava 1997, s. 308-322.Akce: Otevřít verzi pro tisk