Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.
ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava představuje živé vazby, které během posledních deseti let propojily dva zdánlivě vzdálené světy. Prostřednictvím příběhu Česko-japonského kulturního centra, Heiwa kafé a festivalu Japonské dny v Ostravě přibližuje aktivity, osobnosti a události, díky nimž se japonská kultura stala součástí života města. Návštěvníci se seznámí s tradičními i současnými podobami Japonska a s komunitou lidí, která je v Ostravě dlouhodobě představuje a rozvíjí. Výstava zve k setkání s Japonskem, které můžeme v Ostravě nejen objevovat, ale také ochutnat, prožít a stát se jeho součástí.
Ulice Velká
Archeologický výzkum
2010 – výzkum vedený Z. Moravcem při rekonstrukci vodovodu a kanalizace.
Trasa výkopu probíhala v rámci již probíhající kanalizace a proto byly sledovány jen jeho stěny, i zde byla situace rozrušena starým vodovodem, takže bylo možné zachytit pouze situace nad podložím.
Zjištění archeologických výzkumů
Ulice Velká tvořila spolu s ulicí Kostelní páteřní komunikační osu města. Spojovala náměstí s Hrabovskou bránou a o jejím významu svědčí i to, že k části vycházející z náměstí přiléhalo svou čelní stěnou na devět šenkovních domů. Lze tedy odůvodněně předpokládat, že se měšťané o tento prostor starali.
Archeologický výzkum zachytil určité formy péče o komunikaci u křížení s ulicí Dlouhou. Objevují se zde stopy po zpevnění povrchu dřevěnými prvky – snad vyřazeným stavebním materiálem (mohly být použity např. fošny, půlkulatiny, desky) a také několik náznaků valounové dlažby. Blíže směrem k Hrabovské bráně byly pak zjištěny dvě úrovně dlažby sestávajících z patrně z materiálu vytaženého ze sedimentů Ostravice. Starší z dlažeb snad pochází z doby okolo počátků 14. století. Pokud toto časové zařazení odpovídá skutečnosti, pak může korespondovat s nejstarším dlážděním náměstí.
ZM
|
|
Na fotografii je zachyceno zpevnění povrchu dřevěnými díly, ve svrchní partii pak je patrný fragment valounové dlažby, |
|
|
Plán profilové stěny v části mezi ulicí Dlouhou a vyústěním před Hrabovskou bránou. Část stěny s recentním výkopem se zde zřítila a obnažila tak neporušené souvrství. Dlažby jsou označeny červeně, podloží naplaveného jílu žlutě. |
Akce: Otevřít verzi pro tisk