PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Ulice Velká
Archeologický výzkum
2010 – výzkum vedený Z. Moravcem při rekonstrukci vodovodu a kanalizace.
Trasa výkopu probíhala v rámci již probíhající kanalizace a proto byly sledovány jen jeho stěny, i zde byla situace rozrušena starým vodovodem, takže bylo možné zachytit pouze situace nad podložím.
Zjištění archeologických výzkumů
Ulice Velká tvořila spolu s ulicí Kostelní páteřní komunikační osu města. Spojovala náměstí s Hrabovskou bránou a o jejím významu svědčí i to, že k části vycházející z náměstí přiléhalo svou čelní stěnou na devět šenkovních domů. Lze tedy odůvodněně předpokládat, že se měšťané o tento prostor starali.
Archeologický výzkum zachytil určité formy péče o komunikaci u křížení s ulicí Dlouhou. Objevují se zde stopy po zpevnění povrchu dřevěnými prvky – snad vyřazeným stavebním materiálem (mohly být použity např. fošny, půlkulatiny, desky) a také několik náznaků valounové dlažby. Blíže směrem k Hrabovské bráně byly pak zjištěny dvě úrovně dlažby sestávajících z patrně z materiálu vytaženého ze sedimentů Ostravice. Starší z dlažeb snad pochází z doby okolo počátků 14. století. Pokud toto časové zařazení odpovídá skutečnosti, pak může korespondovat s nejstarším dlážděním náměstí.
ZM
|
|
Na fotografii je zachyceno zpevnění povrchu dřevěnými díly, ve svrchní partii pak je patrný fragment valounové dlažby, |
|
|
Plán profilové stěny v části mezi ulicí Dlouhou a vyústěním před Hrabovskou bránou. Část stěny s recentním výkopem se zde zřítila a obnažila tak neporušené souvrství. Dlažby jsou označeny červeně, podloží naplaveného jílu žlutě. |
Akce: Otevřít verzi pro tisk