PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Puchmajerova ulice
Archeologický výzkum
2007 – výzkum vedený H.F.Teryngerovou byl prováděný v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace.
Vývoj prostoru
Ačkoliv se místo nacházelo na periferii středověkého města (později v rámci Vítkovického předměstí), objevují se zde stopy osídlení již v době nejspíše krátce po založení obce. Při výzkumu byly objeveny pozůstatky po zahloubené stavbě kůlové konstrukce, která dnešní ulici přetínala SV-JZ směrem. Materiál v zásypu ukazuje na její zánik patrně do konce 13. st. Po likvidaci objektu již snad prostor fungoval jako ulice. Ta spojovala náměstí se vstupem do města od Vítkovic (Hrabovská brána) a zároveň zřejmě procházela i okolo biskupského hradu. Zpevnění se povrchu komunikace dostalo až s časovým odstupem - v poslední třetině 15. případně v 1. pol. 16. st. Do prostoru byly nasypány valouny s pískem a vše rozhrnuto a udusáno.
Dnešní ulici zužovaly domy (chalupy), které při nejstarším číslování ze 70. let 18. století získaly č. 65 a 66. Zdi těchto staveb i jejich zásypy byly při archeologickém výzkumu rovněž zachyceny.
ZM
|
|
|
Černě označená plocha vyznačuje místo výzkumu v rámci zástavby |
Profilové plány a půdorys prostoru, kde se nacházel zahloubený objekt z cca konce 13. st. |
|
|
|
Hrnec ze zásypu objektu, 13. st., |
Okraje džbánů ze zásypu objektu, 13. st., |
Odkazy na literaturu
Zbyněk Moravec, Archeologický výzkum na Puchmajerově ulici v Ostravě, Badania archeologiczne na Górnym Śląsku i ziemiach pogranicznych w 2007- 2008 roku, 2010, s. 208-213.
Zbyněk Moravec, Ostrava a její blízké okolí v době kolem první poloviny 14. století. In: (D. Majer ed.) Král, který létal. Moravsko-slezské pomezí v kontextu středoevropského prostoru doby Jana Lucemburského. Ostrava 2011, s. 107-158.
Akce: Otevřít verzi pro tisk