Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Ostravské muzeum, přední trakt »


Kalendář událostí

Leden 2026
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Světlo v temnotách aneb 90 let zednářství v Ostravě

ÚTERÝ 13. 1., 17 h | Srdečně zveme na komentovanou prohlídku s autory výstavy Martinem L. a Robertem G., kteří vás provedou skrytým světem ostravského zednářství a odhalí jeho principy, symboliku i tradice. Nahlédnete do historie lóže Lux in tenebris a uvidíte autentické předměty, jež zednáři používali i používají dodnes.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené).
Kapacita je omezena, rezervace míst nutná.

14 15

PUTINOVA KLEC – Příběhy nesvobody v současném Rusku

Venkovní výstava organizace Gulag.cz prostřednictvím ilustrací přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 15. 1. 2026 v 17 hodin na Masarykově náměstí, kde bude k vidění do 15. 2. 2026.

DEBATA O SOUČASNÉM RUSKU A POLITICKÝCH VĚZNÍCH

ČTVRTEK 15. 1., 17 h | Debata věnovaná situaci v současném Rusku a podmínkám politických vězňů. O tématu budou hovořit Alexandra Skorvid (Gulag.cz) a Miroslav Karas (bývalý zahraniční zpravodaj ČT), diskusi povede Štěpán Černoušek (předseda organizace Gulag.cz). Pro zájemce bude po skončení debaty následovat psaní dopisů a pohlednic lidem nespravedlivě vězněným v Rusku, během kterého se zájemci dozví více o jejich osudech.
Vstup je volný na základě rezervace místa.

16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29

ČEŠTÍ SVOBODNÍ ZEDNÁŘI VE 20. STOLETÍ / přednáška Doc. PhDr. Jany Čechurové, Ph.D., z Ústavu historie, Filozofické fakulty, Univerzity Karlovy.

ČTVRTEK 29. 1., 17 h | Přednáška bude věnována vzniku a vývoji svobodného zednářství v moderní době a to jak v celočeskoslovenském kontextu, tak s dílčím zaměřením na moravské reálie. Těžiště výkladu se zaměří na českojazyčné regulérní zednářství, sdružené pod Národní Velikou Lóží Československou, k níž patřila i ostravská lóže Lux in tenebris (Světlo v temnotách). Výklad bude doplněn o informace o německojazyčném zednářství a také některých zednářství podobných společnostech, které existovaly na našem území a dotvářely pestrou paletu diskrétního sdružování. Představeny budou i některé pro zednářství důležité osobnosti. Celkově bude obsah přednášky zasazen do širších celospolečenských a politických reálií, od nichž nelze fenomén svobodného zednářství separovat. Rezervace míst nutná.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené)

30 31

Novinky

ZMĚNA VSTUPNÉHO / od 1. 1. 2026

Milí návštěvníci, dovolujeme si vás upozornit, že od 1. ledna 2026 vstoupil v platnost nový ceník vstupného do Ostravského muzea, na vyhlídkovou věž i na doprovodné a edukační programy. Nový ceník najdete v menu v sekci Kontakty – Otevírací doba a vstupné nebo na pokladně muzea. Věříme, že pro vás zůstane návštěva muzea i nadále dostupná a příjemná. Děkujeme za pochopení.

01.01.2026 zobrazit


Ostravské muzeum, přední trakt

Archeologický výzkum

2004 – výzkum vedený F. Kolářem a J. Střílkovou byl prováděn v souvislosti s rekonstrukcí budovy muzea

Stará radnice

Budova Ostravského muzea je často označována jako „Stará radnice“. Skutečně zde sídlilo vedení města až do roku 1930, kdy se všechny úřady, co zde původně přebývaly přestěhovaly do nově vybudované radnice na Prokešově náměstí. Kam ale až sahá tradice pobytu městské rady a purkmistra v těchto prostorách? Nejstarší zmínka jmenující mimo fojta ve vedení města purkmistra, konšely a radní je uvedena na listině Mikuláše z Rýzmburka z roku 1389 a je pravděpodobné, že se sbor městské samosprávy vytvořil nedlouho po založení města. Samotná radnice však vystupuje na výsluní dějin až v 16. století. V roce 1539 měl zde před purkmistrem a staršími složit peníze Jan Sedlnický z Choltic za zabití Vítka Lochmana. Radnice byla tehdy bez věže, převážně snad postavená jako všechny domy ve městě ze spalitelných materiálů. Budovu radnice s největší pravděpodobností zasáhl požár v roce 1556, rozsah a míru škod však neznáme. Archeologický výzkum, který proběhl v roce 2004 umožnil nahlédnout právě do situací 16. století.

 

Poznatky z archeologického výzkumu

Již první odkryvy ve středové chodbě Staré radnice přinesly nečekané překvapení. Výkopy obnažily silné zdi probíhající středem dnešní budovy. Tyto stavební prvky nijak nesouvisely se současným konstrukčním řešením muzea a nebyly nijak zachyceny v písemných zmínkách. Je zřejmě na místě předpokládat, že zeď navazuje na původní středověkou parcelní hranici. Z toho lze usuzovat, že v areálu předního traktu dnešního muzea byly ve středověku rozměřeny dvě městiště a tedy, že v těchto místech kdysi existovaly dva šenkovní domy. Archeologické sondy se bohužel nezahloubily až na rostlé podloží, proto nám středověký vývoj prostoru chodby a přilehlých místností uniká. Zachycena však byla rozsáhlá požárová destrukce dřevohliněného objektu. Řádění ohně bylo možné dokumentovat především v areálu případného městiště situovaného hlouběji v parcelním bloku. Vyzdvižené předměty dávají tušit, že likvidace stavby nastala při požáru roku 1556. Právě do této destrukce pak byly založeny objevené zdi a souvisí tedy nejspíše až s obnovou po požáru. Je otázkou zda radnice již tehdy obě městiště spojovala, anebo se rozprostírala jen na jednom z nich.

Staré zdi jsou stále odkryté a je možné je shlédnout pod prosklenou podlahou v budově Ostravského muzea.

ZM

Jihovýchodní strana náměstí s budovou Staré radnice, 1880
(fotoarchiv OM)

Dokumentace spáleništní destrukce (z r. 1556?) dřevo-hliněné stavby a patrně současné dlažby,
foto OM, J. Střílková

Půdorysný plán odhalených zdí v rámci budovy OM. Vyznačeny jsou jednotlivé zdi a též předěl mezi spáleništní destrukcí (z r. 1556?) dřevo-hliněné stavby,
zakreslil ZM

Pohled na obnažené zdivo v chodbě OM, dokumentované v rámci archeologického výzkumu,
foto OM, J. Střílková
Pražský groš Jana Lucemburského nalezený v chodbě OM,
foto OM
 

Odkazy na literaturu

Lucie Augustinková, Stará radnice v Moravské Ostravě – nálezová zpráva, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21, 2003, s. 337-352.

Antonín Grůza, Budova staré moravskoostravské radnice a její historie, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 21, 2003, s. 309-336.

František Kolář – Johana Střílková, Archeologický výzkum v prostorách Staré radnice, in: Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 22, 2005, s. 455-472.

Johana Střílková, Archeologický výzkum v Ostravském muzeu, Zpravodaj Ostravského muzea XI, 2004/2, s.9-13.


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: