Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Hřbitov u kaple sv. Lukáše »

Kalendář událostí

Listopad 2026
Po Út St Čt Pá So Ne
1
2 3

WORKSHOP JAPONSKÉ KALIGRAFIE

ÚTERÝ 3. 11. 2026, 17 h | Objevte kouzlo japonské kaligrafie a vyzkoušejte si umění psaní štětcem! Během workshopu se seznámíte se základními kaligrafickými tahy, osvojíte si principy psaní jednodušších japonských znaků kanji a naučíte se správně pracovat se štětcem. Na závěr si sami vyzkoušíte napsat jeden vybraný znak.
Workshop je vhodný i pro úplné začátečníky. Přijďte si vyzkoušet tradiční japonské umění na vlastní kůži a odneste si svůj vlastnoručně napsaný znak!
Workshop je součástí doprovodného programu k výstavě Japonsko v Ostravě.
Kapacita omezena, rezervace míst nutná (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)
Vstupné: 170 Kč základní / 130 Kč snížené.

OSTRAVSKÝ NÁVRAT FRANCISZKA BRZEZOWSKÉHO / přednáška Martyny Radłowské-Obrusnik

ÚTERÝ 3. 11. 2026, 17 h | Přednáška přiblíží úspěchy vrchního inženýra dolů Severní dráhy Ferdinandovy, který se do Ostravy přestěhoval z Wieliczky. Zde působil 15 let jako ředitel dolu Jindřich, přičemž během této doby nedošlo v podniku ani k jedinému smrtelnému úrazu. Brzezowski zkoumal metan a metody jeho potlačování a byl mimo jiné členem vídeňské komise pro výbušné plyny. Působil jako místostarosta Přívozu, za jehož funkčního období došlo k parcelaci a plánování prostorové zástavby podle Camilla Sitteho. Franciszek Brzezowski byl nazýván „Otcem ostravských Poláků“, byl iniciátorem vzniku Polského domu, polské čítárny, spoluzakladatelem Matice školské Těšínského knížectví a angažoval se v rozvoji polského školství v Moravské Ostravě. Osobnost vymazaná z historické paměti Ostravanů se vrací v bohatě zdokumentované přednášce redaktorky Martyny Radłowské-Obrusnik ze spolku Stolik Polski.

Přednáška se uskuteční v polském jazyce. Beseda je součástí programu Polských dnů v Ostravě.
Vstup volný na základě rezervace místa. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 4

KAŽDODENNÍ ODVAHA: ŽENY V DISENTU / beseda

STŘEDA 4. 11. 2026, 18 h | Na roli žen v boji proti komunismu zapomínáme, v Československu i v Polsku přitom tvořily důležitou část disentu. Zapojily se na všech úrovních: účastnily se demonstrací, tvořily samizdat i zázemí, vařily a přitom diskutovaly o strategii. Besedy se osobně zúčastní disidentky Květoslava Princová a Ewa Kulik-Bielińska. Květoslava Princová pochází z Lipníka nad Bečvou, působila v Praze, Rychnově a později v Olomouci. Signatářka Charty 77 čelila se svou rodinou tvrdým perzekucím. Manžel byl v 70. letech vězněn, dům Princových v Rychnově byl státem vyvlastněn a zbourán, rodinu postupně vyštvali komunisté i z dalších domů. Ewa Kulik-Bielińska byla členkou Solidarity, organizovala tajné vzdělávání a vedla Informační kancelář pro kontakt se zahraničními médii. Za výjimečného stavu pomáhala vybudovat síť pro ukrývající se disidenty a sama byla několik měsíců vězněna.

Besedu s přímými aktérkami protikomunistické opozice spoluorganizuje Ostravské muzeum, Institut paměti národa Ostrava a Polský institut v Praze a je doprovodnou akcí k putovní panelové výstavě „Každodenní odvaha. Polky, Češky a Slovenky v protikomunistické opozici 1968–1989”.

Vstup volný, rezervace míst nutná. (Pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).

 5 6 7 8
9 10

KOMENTOVANÁ PROHLÍDKA VÝSTAVY / Vlez mi na záda

ÚTERÝ 10. 11., 17 h | Výstavou provede kurátorka a etnoložka Anna Pohořálková. Vstupné: 100 Kč / 70 Kč. (pro odkaz rezervaci klikněte na název akce ↑).

ZAPOMENUTÝ GULAG / debata o expedicích po stopách lágrů v Kazachstánu a Uzbekistánu

ÚTERÝ 10. 11. 2026, 17 h | V letošním roce se organizaci Gulag.cz podařilo učinit hned několik objevů, které vrhají nové světlo na historii sovětského systému pracovních táborů Gulagu. Týkaly se pozůstatků lágrů ukrytých v kazašské stepi i uzbecké poušti. Nejnovější poznatky a zážitky z expedic představí Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz a vedoucí expedic. Vstup volný. Rezervace míst nutná.

 11 12

PRŮVODCE HOUBAŘE / beseda s mykology

ČTVRTEK 12. 11. 2026, 17 h | Zveme vás do Ostravského muzea na besedu o houbách s Michalem Gracou a Jiřím Dihelem, věnovanou známým i méně obvyklým druhům hub, jejich stanovištím a rozpoznávání v přírodě. Dozvíte se, jak odlišit jedlé druhy od jedovatých dvojníků, kdy a kde houby nejlépe rostou a jak je správně sbírat a zpracovávat. Diskutovat se bude také o aktuálních nálezech a vzácnějších druzích, které lze objevit v našem okolí. Besedu doplní promítání fotografií a na místě budou vystaveny i některé z právě rostoucích hub. Setkání je určeno začátečníkům i zkušeným houbařům, kteří si chtějí rozšířit své znalosti a sdílet vlastní zkušenosti.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Rezervace míst nutná. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 13 14 15
16 17 18

STOLIK POLSKI:Směrem ke Krakovu: Umělecké vztahy mezi Malopolskem, Těšínským knížectvím a Moravou / beseda s prof. Waldemarem Delugou

STŘEDA 18. 11., 17 h | Vztahy mezi Krakovem, Těšínem, Ostravou a dalšími městy v regionu sahají až do středověku. Nedávný výzkum přinesl několik mimořádně zajímavých objevů a konference, která se v září konala v Muzeu Varšavské arcidiecéze, přitáhla pozornost polských historiků umění. Prezentace Waldemara Delugy představí známé i neznámé kulturní památky vytvořené v Krakově. Zvláštním objevem byla umělecká díla shromážděná v Galerii výtvarného umění v Ostravě, kterým bude věnována většina prezentace. Probíhá v polském jazyce. Vstup volný.

 19 20 21 22
23 24

MÍSTO ADOPCE NA DÁLKU ZALOŽILI NEZISKOVOU ORGANIZACI / beseda o činnosti Spolku přátel Bénin Santé

ÚTERÝ 24. 11. 2026, 17 h | Beseda se Stanislavou Barabášovou, předsedkyní Spolku přátel Bénin Santé, přiblíží vznik a aktivity této neziskové organizace, která poskytuje humanitární, sociální a zdravotnickou pomoc potřebným lidem, chudým rodinám, včetně osiřelých dětí v západoafrickém Beninu. Přijďte si poslechnout příběh organizace, která pomáhá především těm nejzranitelnějším. Stanislava Barabášová chtěla pomoci jednomu dítěti prostřednictvím adopce na dálku. Ale jeden přátelský rozhovor s lékařem a kamarádem MUDr. Vincentem Zoundjiekponem z Beninu její plány úplně změnil. Uvědomila si, že děti v Africe potřebuji vedle vzdělání především zdraví. Místo individuální podpory se tak společně rozhodli v České republice založit Spolek přátel Bénin Santé.
Vstup volný, rezervace míst nutná. (Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 25 26

BARVY, VŮNĚ A CHUTĚ HUB / beseda s Terezou Tejklovou

ČTVRTEK 26. 11. 2026, 17 h | Zajímalo vás někdy, jakými nejrůznějšími barvami se mohou houby pyšnit, jakými vůněmi dokážou překvapit a jak rozmanité chutě mohou mít? Vydejte se s Terezou Tejklovou na voňavou a barevnou cestu do fascinujícího světa hub, který skrývá mnohá tajemství i nečekaná překvapení.
Vstupné: 100 Kč (základní) / 70 Kč (snížené). Rezervace míst nutná.(Odkaz na rezervační systém najdete po kliknutí na nadpis akce ↑)

 27 28 29
30

Novinky

Poslechněte si Příběhy z muzejního depozitáře. Pořad, který vznikl ve spolupráci Ostravského muzea a Českého rozhlasu Ostrava.

Kurátoři Ostravského muzea společně s Českým rozhlasem Ostrava připravují Příběhy z muzejního depozitáře – rozhlasový pořad představující nejzajímavější předměty, o které v muzeu pečujeme. Poslouchat můžete každý čtvrtek ve 14:50 ve vysílání ČRo Ostrava, zpětně v audio archivu Českého rozhlasu, v aplikaci Můj rozhlas nebo na Spotify.

30.10.2026 zobrazit


17. LISTOPADU – OTEVŘENO

Milí návštěvníci, v den státního svátku, v úterý 17. listopadu 2026, bude Ostravské muzeum otevřeno od 10 do 20 hodin. Těšíme se na vaši návštěvu.

30.10.2026 zobrazit


Hřbitov u kaple sv. Lukáše

Archeologický výzkum

2007 – výzkum vedený H. F. Teryngerovou byl prováděný v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace.

Hřbitov a kaple sv. Lukáše

V r. 1585 řádila v Moravské Ostravě morová epidemie natolik, že dosavadní hřbitov u kostela sv. Václava nepostačoval k plnému pojmutí zemřelých. Nová nekropole byla zřízena mezi Hrabovskou a Přívozskou městskou branou v jihozápadním koutu města. Její areál byl osázen ovocnými stromy a údajně měl vypadat jako zahrada. Nový hřbitov byl patrně určen hlavně pro ukládáni obětí větších epidemií, ale pokud tomu tak bylo, pak se to změnilo nejspíše po vybudování kaple sv. Lukáše. Rozsah tohoto místa posledního odpočinku ukazuje indikační skica z roku 1833 a je pravděpodobné, že se před tím příliš neměnil.

Za faráře Jiřího Mořice Viktoriniho (1725-1733) se začalo se stavbou kaple při hřbitově v jihozápadní části města. Kaple byla vysvěcena v r. 1740 jako kaple sv. Lukáše. Hřbitov fungoval do r. 1843 a kaple, po tom co se stala r. 1880 školním kostelem, byla pro svůj zchátralý stav r. 1894 zbořena. Kaple sv. Lukáše je kromě „záhadného“ znázornění na vedutě z r. 1728, vyobrazena i na Anneisově plánu z r. 1779 a pak samozřejmě na katastrálních mapách.

Hřbitov

Archeologickým výzkumem z roku 2007 bylo zjištěno, že nejstarší pohřby, představuje nepočetná skupina identifikovaných hrobů orientovaných stejně, jako zemřelí uložení na nekropoli v kostele sv. Václava, tedy hlavou k západu. Je snad možné předpokládat, že tito nebožtíci byli pohřbeni ještě před výstavbou kaple sv. Lukáše. Nejpočetnější skupinu (88% nalezených skeletů) tvořili zemřelí, jejichž hroby byly seřazeny do relativně pravidelných řad. Zachytit bylo možné dvě takovéto řady, v nichž nebožtíci byli uloženi nohama k sobě. Pohřbívání této skupiny lidí probíhalo jistě až po výstavbě kaple sv. Lukáše, nejpozději však po 1785, kdy bylo dvorským dekretem Josefa II. nařízeno pohřbívání do běžných řad.

Zemřelí byli podle několika náznaků pohřbíváni v dřevěných rakvích s horními končetinami buď složenými v oblasti pánve, nebo přeloženými na břiše, ale též nataženými podél těla. Z hrobové výbavy se nám dochovaly především osobní věci jako křížky, medailony, zrnka růžence a součástí opasků.

Kaple sv. Lukáše

Archeologický výzkum odhalil z kaple sv. Lukáše jen vrstvu cihlové suti, která byla nejspíše po likvidaci stavby roztažena po ploše.

ZM

 Kaple sv. Lukáše s hřbitovem (vyznačeno černým rámečkem) na výřezu indikační skici z roku 1833 (převzato z Majer D. (ed.) Král který létal, Ostrava 2011, s.111), upravil ZM.

 
Kaple sv. Lukáše (fotoarchiv Ostravského muzea). Zemřelí pohřbeni v době po výstavbě kaple sv. Lukáše (hroby součásti řady), foto NPÚ Ostrava, J. Langr.
 
 
Nebožtík z doby v době po výstavbě kaple sv. Lukáše (hroby součásti řady), foto NPÚ Ostrava, J. Langr.

Zemřelí pohřbeni v doby před výstavbou kaple sv. Lukáše, foto NPÚ Ostrava, J. Langr.
 
 

Ukázka svátostek s nimiž byli zemřelí pohřbíváni, křížek, foto NPÚ Ostrava.

 Ukázka svátostek s nimiž byli zemřelí pohřbíváni, zrnka růžence, foto NPÚ Ostrava.
   
   

 

 

 
 
 

 

  
   
   
 
 
   
   
   
   
   

 

Odkazy na literaturu

Alois Adamus, K nálezu lidských kostí na staveništi nové spořitelny ostravské, Ostravský deník XXX/21, 24. září 1927, s. 1.

Bohumír Indra, Výtvarní umělci, umělečtí řemeslníci a stavitelé v Moravské Ostravě od 16. do druhé poloviny 19. století. Ostrava, sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 11, s. 382-427, cit. s. 405.

Michal Živný – Zbyněk Moravec – Vendula Uhrová, Hřbitov okolo kaple sv. Lukáše v Ostravě – archeologicko-antropologická analýza. Časopis Slezského zemského muzea, série B, 60, 2011, s. 113-126.

Akce: Otevřít verzi pro tisk

Soubory: