Nacházíte se na: Muzeum » Po stopách staré Ostravy » Šenkovní dům č. 68 »


Kalendář událostí

Srpen 2020
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9

Do sedel - cyklostezkami za historií a přírodními krásami

Svinov - Třebovice - skryté krásy a tajemství Svinova a Třebovic.
Nedělní vyjížďky s výkladem a doprovodným programem navazují na výstavu Fenomén cyklistiky 2.
Možnost využít sdílená kola.

Více po rozkliknutí

10 11 12 13 14

Do sedel - cyklostezkami za historií a přírodními krásami

DOV - Ostrava Jih, Nové náměstí - retrománice, 70. léta
Vyjížďky s výkladem a doprovodným programem navazují na výstavu Fenomén cyklistiky 2.
Možnost využít sdílená kola.

Více po rozkliknutí

15 16
17 18 19 20 21 22 23

Do sedel - cyklostezkami za historií a přírodními krásami

Svinov - Nová Ves - známé i neznámé přírodní a historické poklady
Nedělní vyjížďky s výkladem a doprovodným programem navazují na výstavu Fenomén cyklistiky 2.
Možnost využít sdílená kola.

Více po rozkliknutí

24 25 26 27 28 29 30
31

Novinky

Šenkovní dům č. 68

Archeologické výzkumy

2004 – archeologický výzkum vedený F. Kolářem probíhal z podnětu zástavby proluky
2006 - archeologický výzkum vedený M. Kieconěm probíhal z podnětu zástavby proluky.

Archeologické výzkumy byly realizovány ve středové a zadní části parcely. Bohužel zde v podstatné části prostoru došlo k likvidací dochovaných původních terénů neohlášenými stavbami.

 

Vývoj prostoru

Šenkovní dům označený na indikační skice stabilního katastru z roku 1833 číslem 68 a nesoucí původně číslo 65, patřil mezi privilegované usedlosti nadané propinačním právem, tedy vařením a šenkováním piva, vína a pálenky. Jeho majitelé vystupují z anonymity během třicetileté války, kdy jej roku 1638 vlastnil řezník Andrys Sovka zvaný Vrbas. Tento muž patřil k přední městské honoraci o čemž může svědčit i to že byl v letech 1649-1667 ostravským purkmistrem. K roku 1717 zde žil zlatník Jan Železný a o třináct let později Matěj Žídek, opět řezník, který měl údajně poskytnout pozemek na stavbu kaple sv. Lukáše. V roce 1887 se ve zdech domu objevují první trhliny jako důsledek poddolování.

Archeologický výzkum poskytl několik poznatků k středověkému a případně časně novověkému vývoji. Nejstarší sídlištní objekt snad ještě z 13. století, který patrně zanikl požárem byl zachycen jen torzovitě a nelze jej přesněji interpretovat. Obdobně nejasné funkce je i výkop vanovitého průřezu, který byl někdy do počátku 14. století zaplněn nejspíše odpadem domácnosti (odřezky dřeva, uhlíky). Ve středověké části souvrství bylo identifikováno i zpevnění povrchu dřevěnými deskami příp. fošnami. Archeologický výzkum dále dokumentoval rozsáhlé požárové vrstvy, které mohou napovídat, že na parcele stála dřevo-hliněná zástavba. V dochovaných úsecích souvrství v zadní části městiště byly patrné stopy po vytrvalé snaze udržet povrch schůdný. Do prostoru bylo v rámci středověkého vývoje areálu nasypáno několik úrovní šterkového zpevnění.

Podobně jako v budově Staré radnice, dnes Ostravského muzea, se i zde objevilo zpevnění povrchu – pravděpodobně dvora – valounovou dlažbou usazenou v pískovém lůžku s drenážní funkcí. Asi i zde se do stavebního vývoje městiště zapsal velkým písmem rozsáhlý požár města roku 1556. Lze předpokládat, že dřevo-hliněný dům v přední nezkoumané části parcely shořel a na jeho místě byl pak vystavěn dům nový, tentokrát již z valné části kamenný – jak mohou napovídat odkryté kamenné pilíře s vynášecími pásy.

ZM

Výřez mapy stabilního katastru z roku 1833. Parcela domu 68 je zvýrazněna černým obtažením, rámcový areál výzkumu městiště je vyznačen barevnými plochami (hnědá – výzkum z roku 2004, modrá – výzkum z roku 2006). Mapový podklad převzat z: Majer D. (ed.) Král který létal, Ostrava 2011, s.111. Originál uložen v Ústředním archivu zeměměřičství a katastru.

 

Polovina přeslenu, nalezen v druhotně přemístěných středověkých vrstvách, 14.-15. století, foto OM (ZM).

Keramická kulička s důlky připomínajícími oči mohla sloužit jako hračka, nalezena v druhotně přemístěných středověkých vrstvách, 14.-15. století, foto OM (ZM)

Část zdobené čelní vyhřívací stěny komorového kachle, původně zabudovaného v kachlových kamnech, nalezen ve spáleništním horizontu patrně souvisejícím s požárem Ostravy roku 1556, 1. polovina 16. století, foto OM (ZM).

Část keramického hrnce, pochází z výplně zahloubeného snad částečně vydřeveného objektu, okolo 13./14. století, foto OM (ZM).

 
Kostěná sanice s vrtanými otvory pro dřevěné čepy, 14.-15. století, foto OM (V. Gřondělová).  


Odkazy na literaturu

Miloslav Kroček, Osudy a podoba měšťanských domů ve staré Ostravě II (pokračování), Ostrava. Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 23, 2007, s. 545-571.

Marek Kiecoň – Michal Zezula, Ostrava (k.ú. Moravská Ostrava, okr. Ostrava, Přehled výzkumů 48, 2007, s. 499-500.

František Kolář, Ostrava (k.ú. Moravská Ostrava, okr. Ostrava). Masarykovo náměstí 32, parcely č. 167/2, 166/1, Přehled výzkumů 46, 2005, s. 310-311.

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: