Krejčovské nůžky
Nůžky tvarově podobné dnešním s čepelemi spojenými čepem (kloubem, nýtem, stěžejkou). Tyto nůžky nacházely ve středověku své uplatnění především při práci s textilem, která žádala přesnější střihy. Ostatně se tento nástroj objevuje i jako symbol krejčovského řemesla. Do Evropy pronikají v 6. nebo 7. století a většího rozšíření se jim dostává ve 14. století, i tak v dané době byly více používány nůžky jednodílné, pružinové.
Literatura:
Cowgill J. – de Neergaard M. – Griffiths N. Knives and scabbards. London 2008 (reprint).
Krajíc R. Sezimovo Ústí - archeologie středověkého poddanského města 3, I. díl, II. díl Praha : Archeologický ústav AV ČR v Praze, 2003.
Krejčovské nůžkyNůžky se dochovaly ve dvou kusech. Delší kus přináleží čepeli zachované od hrotu po přechod v úchytku, kratší kus zase zachovává úchytku a čtvrtinu čepele. Datování: přelom 14. a 15. století Lokalizace: Ostrava, Pivovarská ulice, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum Pivovarské ulici v roce 2010 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v tmavě šedé hutné uloženině s uhlíky, dřívky a stopami po tlení organických materiálů, odpadní výplň destruované stavby. Rozměry: délka čepele = 141 mm, šíře čepele = 15 mm, celková délka zavřených nůžek = 196 mm, max. síla drátu úchytky = 9 mm. Hmotnost: 52 (24+28)g |
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk
STŘEDA 27. 5., 17 h | Beseda s prof. Barbarou Szargot věnovaná Henryku Sienkiewiczovi, nositeli Nobelovy ceny za literaturu z roku 1905. Sienkiewicz psal „k povzbuzení srdcí“ v době, kdy Polsko na mapě světa neexistovalo. Vytvářel obrazy národní slávy a cti, ale také utvářel stereotypy Poláků přežívající u českých čtenářů v podstatě dodnes.