PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Hrnec
Při archeologických výzkumech na neolitických až novověkých lokalitách bývají nejčastějším nálezem keramické nádoby či jejich části. Hrnce byly nejvyužívanějším keramickým tvarem ve středověkých kuchyních. Např. v odpadním areálu z 15. století na Kostelním náměstí v Ostravě tvořil podíl hrnce 78% všech nádob (stolních i kuchyňských). Toto nádobí bylo užíváno k vaření a hrnce mohly být vkládány s připravovaným pokrmem i do otevřeného ohně. Svědčí o tom druhotné opálení vnější strany, saze i tmavé stopy po stékající tekutině. Hrncovité nádoby se v průběhu desetiletí postupně měnily a tak je možné na základě utváření okraje, způsobu úpravy dna i následně vypáleného keramického těsta jednotlivé kusy minimálně orientačně časově zařadit.
Literatura ke středověké keramice v Ostravě:
Zezula M. Vrcholně středověká keramika a její výpověď. In: (Przybylová Blažena red.) Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017, s. 66-69.
Zezula M. Mladší vrcholně středověká keramika. In: (Przybylová Blažena red.) Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017, s. 155-158.
Hrnec s uchemHrnec se dochoval od okraje po dno. Odlomená je asi čtvrtina nádoby s části okraje a vydutí. Okraj je ven vyhnutý a rozšířený, hrdlo prohnuté, krátké. Nádoba byla vytáčena na rychle rotujícím (nožním) hrnčířské kruhu (pravidelné zvlnění vnitřního povrchu). Na vnějším povrchu jsou stopy po druhotném opálení a sazích, na vnitřním pak po usazeninách (zbytcích po jídle?). Na plecích nádoby se lokálně objevuje lesk. Datování: 3. třetina 15. století Lokalizace: Ostrava, ulice 28. října, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum na ulici 28. října v roce 2010 Nálezové okolnosti: Předmět byl nalezen v rámci výplně odpadní jímky ve střední části městiště domu, který byl zlikvidován v roce 1841 (za účelem rozšíření dnešní ulice 28. října). Rozměry: výška = 147 mm, průměr okraje = 121 mm, výška ucha = cca 70 mm, průměr dna = 83 mm, síla stěny (plece) = 2 mm. Objem nádoby: cca 1,2 l Hmotnost: 425 g
Literatura: Odpadní jímka z ulice 28. října v Ostravě |
|
|
|
|
HrnecNádoba je dochována od okraje po dno. Okraj je římsovitý na vnější straně zdobený šroubovicí (3-4 žlábky). Hrdlo je klasicky prohnuté oddělené od horního vydutí mírným odsazením. V maximálním prohnutí hrdla je vyveden oběžný žlábek. Na plecích i spodku nádoby se opět objevuje výzdoba šroubovice. Dno je podsypávané. Celkově má nádoba soudkovitý tvar, přičemž okraj má větší průměr než maximální výduť. Keramické těsto bylo míšeno křemitým ostřivem s příměsi tuhy. Na vnější straně nese nádoba stopy po druhotném opálení, sazích a zbytcích po znečištění (od tekutého pokrmu?). Datování: poslední třetina 13. století až přelom 14. století Lokalizace: Ostrava, Muzejní ulice, viz mapy.cz Způsob získání: archeologický výzkum na Muzejní ulici v roce 2009. Nálezové okolnosti: Předmět pochází z humusovité jílovité hlíny s četnými organickými nálezy, snad z doby, kdy byly na okolních parcelách budovány první usedlosti a jiné dřevo-hliněné stavby a odpad i z této činnosti se dostával také mimo hranice městišť. Rozměry: průměr okraje = 140 mm, průměr dna = 95 mm, výška = 175 mm, síla stěny horního vydutí = 8 mm. Objem nádoby: cca 1,5 l Hmotnost: 976 g Literatura: nepublikováno k výzkumu na Muzejní ulici |
|
|
|
|
|
|
|
Akce: Otevřít verzi pro tisk