Nacházíte se na: Akce / Vzdělávání » Pro veřejnost » Akce pro veřejnost 2022 »


Kalendář událostí

Březen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3
4 5 6

POLŠTINA VE VEŘEJNÉM PROSTORU MĚSTA OSTRAVY / přednáška / Stolik polski

6. března v 17 hodin

přednáškový sál Ostravského muzea

vstup volný

7 8 9 10
11 12 13 14

MÚZEJNÍ LITERÁRNÍ PODVEČER / KRAJINA MILOST Jindřicha Jenáčka a Jana Jiřího Víchy, OFM Cap.

14. března v 17 hodin
přednáškový sál Ostravského muzea
vstup 60 Kč / os.

přednáší PhDr. Lukáš Průša Ph.D.

15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Novinky

O Velikonocích máme otevřeno!

Během nadcházejících velikonočních svátků se otevírací doba Ostravského muzea nemění. Zavřeno zůstává pouze v pondělí 1. dubna

26.03.2024 zobrazit


Akce pro veřejnost 2022

 

Vánoční workshop - 10. 12. v 10:00 a 14:00
(rezervace nutná do 2. 12.) 

  • výroba vánočního betlému
  • komentovaná prohlídka vánoční výstavy
  • volná prohlídka stálých expozic
  • vstupné: děti - 100,- Kč, dospělí - 120,- Kč
  • otevřeno od 10:00 do 17:00
 
 
 

Andělské tvoření pro děti i dospělé

neděle 18. 12. 2022 - výroba svícnů, andělů z makrame apod.

  • od 10 do 17 hodin
  • cena dle výrobku

 

 

 

Ukončení výstavy "Jdeme nakupovat"

neděle 27. 11. 2022

komentované prohlídky výstavy ve 13:00 a v 15:00

dílny pro děti a rodiče - malování na textilní tašku - 70,- Kč

+ SOUTĚŽ  - více se dozvíte zde

otevřeno od 10 do 17 hodin.



Múzejní literární podvečery

 

Rudolf Těsnohlídek 

úterý 13. prosince 2022 v 17 hodin 

 

(140 let od narození)



Ve vlnách stříbrného větru

pátek 11. listopadu 2022 v 17 hodin

u příležitosti 70. výročí úmrtí českého básníka, prozaika a dramatika Fráni Šrámka

přednáší PhDr. Lukáš Průša, Ph.D.

 

Mystický svět Bohuslava Reynka

pátek 18. listopadu 2022 v 17 hodin

u příležitosti 130. výročí narození českého básníka, malíře, grafika a překladatele

přednáší PhDr. Lukáš Průša, Ph.D.



Vladislav Vančura – básník české prózy

čtvrtek 29. září 2022 v 17 hodin

Srdečně Vás zveme na literární přednášku s vystoupením u příležitosti 80. výročí autorovy násilné smrti.

přednáší PhDr. Lukáš Průša, Ph.D.

Básník českého jazyka. Tak bývá právem nazýván jeden z našich nejvýznamnějších spisovatelů, prozaik, scénárista a režisér Vladislav Vančura (1891–1942), rodák z Háje u Opavy. Mezi literární klenoty jeho tvorby patří například humoristická novela Rozmarné léto nebo román Marketa Lazarová, které byly také úspěšně zfilmovány. O nich a mnohých dalších autorových dílech uslyšíme v odborné přednášce dr. Lukáše Průši, která bude doprovázena čtením ukázek v podání herce NDM Jana Fišara, Markéty Palowské z Ostravského muzea a Ivany Konečné ze Staré arény. Vančura se netajil svým protifašistickým postojem, který se mu stal bohužel osudným. 1. června 1942 byl fašisty popraven. V době, kdy sepisoval své další dílo Obrazy z dějin národa českého.


 "Jsi volna, jdi, kam chceš. Král buď zapomněl anebo mlčky odpustil.“ Ale Marketa Lazarová neodchází… Rozhlédne se a praví jasným hlasem: „Veďte mě zpátky. Neodejdu před svým manželem. Chci čekati, a kdybyste mi odepřeli vejíti, chci čekat na tomto prahu, jako čekává žebračka.“


Ukázky z Vančurovy tvorby čtou:
Jan Fišar, Markéta Palowská, Ivana Konečná

 

 

 

Já, Božena

Životní pouť české spisovatelky Boženy Němcové v kontextu její tvorby

úterý 4. října 2022 v 10.00 a 15.30 hodin

Srdečně Vás zveme na literární přednášku s vystoupením u příležitosti 160. výročí úmrtí Boženy Němcové.

Já, Božena. Vystoupení a následná přednáška spojená s besedou jsou věnovány osobnosti naší nejvýznamnější české spisovatelky. Osvětlují její tvorbu v kontextu životních událostí, které formovaly  její postoje, názory a vztah k národnímu jazyku. Je představena také jako obyčejná žena se všemi touhami a přirozenými potřebami, jako milující a obětavá matka, jako vlastenka, bojovnice za rovnoprávnost ve vzdělání mužů a žen a všeobecnou spravedlnost. Monolog v podání M. Palowské, sestavený na základě autentické korespondence mezi Boženou a jejím manželem Josefem z doby po smrti jejich prvorozeného syna Hynka, je jakousi osobní zpovědí spisovatelky, rekapitulací jejího dosavadního života a poznání světa, v němž, jak sama píše, „není ideál úplné dokonalosti“.

přednáší a účinkuje Mgr. Markéta Palowská

 


Festival ostravských knihoven

4. 10. 2022

V roce 2022 nás čeká již 6. ročník Festivalu ostravských knihoven!

Festivalu se účastní deset ostravských knihoven, které si pro vás i letos připravily knihovní questing aneb hledačku. Tentokrát se vydáme po stopách jubilantů. Rok 2022 totiž přinesl řadu zajímavých výročí a jubileí. Zadání questingu bude zveřejněno na těchto stránkách 3. října a pátrat bude možno až do 9. října. Úspěšní luštitelé mohou opět vyhrát některou ze zajímavých cen.

Knihovny si připravily také zajímavý doprovodný program, který bude probíhat v hlavní festivalový den, tedy v úterý 4. října. Program postupně doplňujeme.

Akce se koná v rámci Týdne knihoven.



Den s herbářem

16. 10. 2022 od 9 do 17 hodin

Celodenní program nejen pro rodiny s dětmi k derniéře výstav Příběh Mattioliho herbáře a Co (ne)skrývá herbář a knihovna Ostravského muzea. Můžete se těšit na:

  • komentované prohlídky výstavami
    - v 10, 11, 13, 14 hod.  
    - v 15 hodin výstavou provede autor, Ing. Bílek
  • aktivity v "Kabinetu pro přírodovědná zkoumání", který je součástí výstavy o herbářích
  • výrobu vkusných průhledných podtácků, které si vyrobíte zaléváním sušených květů do čiré pryskyřice
  • poznávání rostlin hravou formou 
  • determinace rostlinných druhů dle botanického klíče a náležitosti ke zhotovení herbářů 

 Těšíme se na Vás!



 

Přednáška o španělské lidové hudbě 

úterý 17. května 2022 v 17 hodin v přednáškovém sále OM 

 

Přednášku pro Vás připravila Monika Srncová, folkloristka a houslistka, absolventka španělské vyšší konzervatoře na Tenerife, která dlouhodobě na Kanárských ostrovech žije a více než 20 let organizuje kulturní akce na projekty jak na jevišti, tak mimo něj.

Přednáška se zaměří na tradiční lidovou kulturu, tanec a hudební lidové
nástroje Kanárských ostrovů. Posluchači v rámci přednášky, proniknou hluboko do lidové kultury Kanárských ostrovů a poznají její nevšední kouzlo, které bývá zahraničním návštěvníkům této destinace obvykle skryto. Účastníkům budou k dispozici mapy Kanárských ostrovů, tradiční lidový oděv a vedle toho také malé hudební nástroje. V moderované diskusi v závěru přednášky bude možné zodpovědět také individuální dotazy.

Přednáška je součástí mezinárodního projektu "Šuhajky", který si klade za cíl dokumentovat a vzájemně prezentovat tradiční kulturní dědictví České republiky v zahraničí. Tento projektu bude možné v rámci přenášky podpořit finančně, případně také darem menších předmětů tradiční lidové výroby, jako jsou například: velikonočními kraslicemi, výrobky z kukuřičného šustí, předměty zdobenými technikou modrotisku, keramikou, publikacemi věnovanými lidové hudbě a folkloru Čech, Moravy a Slezska. Dary budou použity k prezentování České lidové
kultury v zahraničí.

Vstupné: 50,- Kč



Nejen o Josefovi a Boženě, 160 let od úmrtí Boženy Němcové 

čtvrtek 19. května 2022 v 17 hodin v přednáškovém sále OM

Literární pořad s hudbou. Vstupné: dobrovolné

 

 

Dny Fajne rodiny - Den vzdělávacích deskových her

1. 6. 2022 do 9:00 do 16:30

12. 6. 2022 od 9:00 do 12:30

Den vzdělávacích deskových her umožňuje návštěvníkům muzea vyzkoušet pestrou škálu her, např. Zázraky přírody, BrainBox, Timeline, Karel IV., ve kterých si děti i dospělí mohou v jednotlivých hrách prověřit své znalosti, logické myšlení a v neposlední řadě získat zábavnou formou nové informace z oblasti přírodních věd a historie.

Probíhá v rámci běžné otevírací doby. Přijďte se přesvědčit, že vzdělávání může být i zábavné.
Vstupné: 30 Kč

 

Současník Karel Čapek

čtvrtek 2. 6. 2022 v 17 hodin v přednáškovém sále


Scénické čtení vybraných kapitol z díla Továrna na absolutno s reprodukcemi ilustrací Josefa Čapka u příležitosti 100. výročí 1. vydání tohoto literárního díla. Po vystoupení bude následovat komentář k pořadu a beseda k osobnosti Karla Čapka.

Vstupné: 50,- Kč

 

Den Země 2022

Ostravské muzeum se již tradičně účastní na oslavách Dne Zěmě a to hned na dvou místech.

26. 4. 2022 - Ostrava-Poruba, Alšovo náměstí

Letos jsme připravili výrobu a zdobení plastových skleníčků na klíčení semínek, poznávání semínek a návod pro správné klíčení. K Roku mineralogie se připojujeme s představením minerálu roku - křemene. 

27. 4. 2022 - Komenského sady

Představíme jarní bylinky z přírody, jejich poznávání a užití v kuchyni a ještě další aktivity.

Těšíme se na vás ve stánku Ostravského muzea.



Básník chvíle, ticha, pokory a čisté krásy
Jan Skácel, 100. výročí od narození

čtvrtek 21. dubna 2022 v 17 hodin v přednáškovém sále OM

Přednáška, přednes. Vstupné: 50,- Kč

 

Spisovatel, novinář, překladatel a politik Karel Havlíček Borovský

úterý 15. března 2022 v 17 hodin v přednáškovém sále OM

Srdečně Vás zveme na přednášku PhDr. Lukáše Průši, Ph.D. spojenou s přednesem ukázek z autorovy tvorby v podání Jana Fišara a Markéty Palowské.
Přednáška se koná v rámci výstavy Směle kupředu! Svět Karla Havlíčka.

Vstupné: 50,- Kč



Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu.

Doprovodný program k výstavě v Ostravském muzeu Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantasmagoriana zaměřený na komentované prohlídky, přednášky a filmové večery. Sestavil a uvádí Martin Jiroušek. Vždy v 17 hodin. Vstupné: 50,- Kč

Leden:

  • 25. 1. - Frankenstein a jeho Monstrum

    Pořad bude věnován vztahu Jiřího Karáska ze Lvovic ke gotickému románu a také k fenoménu umělých bytostí, jako například právě Frankensteinovo monstrum nebo pražský Golem.

Únor:

  • 1. 2. -  Rukopis nalezený v Zaragoze 

    Hrůzostrašná romance a legendární film i kniha. Rukopis nalezený v Zaragoze (Le Manuscrit trouvé à Saragosse, polsky Rękopis znaleziony w Saragossie, 1797-1815) napsaný polským šlechticem Janem Potockim patří do pokladnice světové kultury. Inspirovala se jim řada významných umělců a podnítil formování moderního hororu. Mladý důstojník cestuje do Madridu, aby zaujal pozici kapitána ve Valonské gardě. Výběr nejkratší, údajně strašidelné cesty vyústí v sérii podivných událostí… jeden z raných názvů románu zněl Uprostřed oběšenců…

  • 8. 2. -  Očarovaná ruka

    Očarovaná ruka (La Main enchantée, 1832) od francouzského klasika Gérada de Nerval představuje klenot světové literatury. V českém prostředí se jím například inspiroval filmový scénárista a režisér Jiří Brdečka (Tajemství hradu v Karpatech), ale najdeme i řadu jiných adaptací nebo volných inspirací. Předností této miniatury je zaujetí autora pro křehké nuance mezi smíchem a hrůzou, je ukázkou černého humoru par excellence.

  • 15. 2. -  Gothic nebo Strašidelné léto?

    Gothic (1987) aneb Strašidelné léto (Haunted Summer, 1988)? Existují minimálně tři celovečerní filmy sledující několik dní během pobytu Lorda Byrona a jeho přátel v roce 1816 na břehu Ženevského jezera. Právě tehdy si předčítali z anonymní sbírky strašidelných příběhů Fantasmagoriana. Důsledkem pak byla sázka, kdo z nich napíše lepší horor? Vznikl tak Frankenstein aneb moderní Prométheus (1818) anebo Upír (1819). Filmový gejzír nápadů Gothic natočil britský enfant terrible Ken Russell a poklidné impresionisticky Strašidelné léto známý český režisér Ivan Passer.

  • 22. 2. - Devátá brána a Zamilovaný ďábel

    Devátá brána (The Ninth Gate, 1999) a Zamilovaný ďábel (Le Diable amoureux, 1772). Kultovní film polského klasika Romana Polanského (Rosemarino ďeťátko) podobně jako jeho literární předloha pracují s motivy démonologického díla z 18. století. Autor Zamilovaného ďábla Jacques Cazotte byl popraven za Francouzské revoluce. Cílem jeho románu je popření osvícenských racionálních teorií a vyvrcholil jím Cazottův zájem o alegorické, esoterické a psychologické významy a možnosti fantastična v literatuře. Knihou se inspiroval E. T. A. Hoffmann i Charles Nodier, autor Očarované ruky (1832).

Březen:

  • 1. 3. -  Alraune vs Mandragora - ZRUŠENO  z důvodu nemoci

    Alrúna, nebo-li tajemný šibeniční mužíček přinesl inspiraci mnoha dílům od doby Rudolfa II. Karásek ze Lvovic přepracoval román Pekla zplozenci (1853) divadelního herce a romantika Josefa Jiřího Kolára, kde alrúna alias mandragora roste klasicky pod šibenicí, německý autor Hanns Heinz Ewers ve svém románu Alrúna (Alraune 1911)přepracoval starou germánskou pověst do děsivě realistického příběhu všedních dnů. Šílený vědec v něm oplodní prostitutku semenem nejhoršího vraha, Alrúna roste do neuvěřitelné krásy, která se však stane osudovou všem v jejím okolí.

  • 8. 3. -  Pražský student a démonický autor Ewers  - ZRUŠENO z technických důvodů

    Pražský student (Der Student von Prag, 1913) představuje první autorský film vzniklý podle původního námětu v dějinách kinematografie. Supervizor příběhu prokletý spisovatel Ewers, příznivce ale nakonec i oběť nacismu, se v něm volně inspiroval příběhy o dvojnících, aby do světového kina zasel první elementy expresionismu a démonična. Snímek se natáčel na autentických místech v Praze a jako první pracuje s důmyslnou dvojrolí herce Paula Wegenera  (Golem, 1915, 1920) s pomocí filmové dvojexpozice.

  •  15. 3. -  Mnich vs Ďáblovy Elixíry

    Mnich (The Monk, 1796) versus Ďáblovy elixíry (Die Elixiere des Teufels, 1815). Letos uplyne 200 let od úmrtí německého klasika fantaskní a hrůzostrašné literatury Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna (1776-1822). Jako jeden z mnoha se i Hoffmann inspiroval gotickým románem a stvořil jeho vlastní děsivější formu. Jeho Ďáblovy elixíry (nebo také Ďáblův elixír, dle novějšího překladu) inspirovaly pochopitelně i filmaře. Hoffmann zabývající se například fenoménem dvojnictví představuje i inspiraci pro dílo Jiřího Karáska ze Lvovic.

  • 22. 3. - Fantasmagoriana dnes  

    Fantasmagoriana, anonymní výbor z roku 1812 nebyl jediným zdrojem pro vznik moderního hororu. Byron, Shelleyovi či Polidori si četli i jiná díla, například gotické romány. V jakém stavu je ale naše současná Gotická duše, pocit z doby ale i klíčový román Jiřího Karáska ze Lvovic? Kde začíná a končí dnešní inspirace dekadencí a kde jsou hranice moderní hrůzy?

Další doprovodný program se bude konat formou videoprojekce nebo diskuse vždy v daný den v undergroundovém pubu Psí Kusy (Hoppy Dog) na Poštovní ulici od 19. hodin.

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: