Nacházíte se na: Akce / Vzdělávání » Pro veřejnost » Akce pro veřejnost 2022 »


Kalendář událostí

Srpen 2022
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31

Novinky

Sbírky online

Online prezentaci sbírek ostravského muzea naleznete na https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/

08.03.2021 zobrazit


Katalog knihovny on-line

29.11.2021 zobrazit


Akce pro veřejnost 2022

 

 

Den Země 2022

Ostravské muzeum se již tradičně účastní na oslavách Dne Zěmě a to hned na dvou místech.

26. 4. 2022 - Ostrava-Poruba, Alšovo náměstí

Letos jsme připravili výrobu a zdobení plastových skleníčků na klíčení semínek, poznávání semínek a návod pro správné klíčení. K Roku mineralogie se připojujeme s představením minerálu roku - křemene. 

27. 4. 2022 - Komenského sady

Představíme jarní bylinky z přírody, jejich poznávání a užití v kuchyni a ještě další aktivity.

Těšíme se na vás ve stánku Ostravského muzea.



Básník chvíle, ticha, pokory a čisté krásy
Jan Skácel, 100. výročí od narození

čtvrtek 21. dubna 2022 v 17 hodin v přednáškovém sále OM

Přednáška, přednes. Vstupné: 50,- Kč

 

Spisovatel, novinář, překladatel a politik Karel Havlíček Borovský

úterý 15. března 2022 v 17 hodin v přednáškovém sále OM

Srdečně Vás zveme na přednášku PhDr. Lukáše Průši, Ph.D. spojenou s přednesem ukázek z autorovy tvorby v podání Jana Fišara a Markéty Palowské.
Přednáška se koná v rámci výstavy Směle kupředu! Svět Karla Havlíčka.

Vstupné: 50,- Kč



Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky, aneb Fantasmagoriana v Ostravském muzeu.

Doprovodný program k výstavě v Ostravském muzeu Karásek ze Lvovic potkává Vlkodlaky aneb Fantasmagoriana zaměřený na komentované prohlídky, přednášky a filmové večery. Sestavil a uvádí Martin Jiroušek. Vždy v 17 hodin. Vstupné: 50,- Kč

Leden:

  • 25. 1. - Frankenstein a jeho Monstrum

    Pořad bude věnován vztahu Jiřího Karáska ze Lvovic ke gotickému románu a také k fenoménu umělých bytostí, jako například právě Frankensteinovo monstrum nebo pražský Golem.

Únor:

  • 1. 2. -  Rukopis nalezený v Zaragoze 

    Hrůzostrašná romance a legendární film i kniha. Rukopis nalezený v Zaragoze (Le Manuscrit trouvé à Saragosse, polsky Rękopis znaleziony w Saragossie, 1797-1815) napsaný polským šlechticem Janem Potockim patří do pokladnice světové kultury. Inspirovala se jim řada významných umělců a podnítil formování moderního hororu. Mladý důstojník cestuje do Madridu, aby zaujal pozici kapitána ve Valonské gardě. Výběr nejkratší, údajně strašidelné cesty vyústí v sérii podivných událostí… jeden z raných názvů románu zněl Uprostřed oběšenců…

  • 8. 2. -  Očarovaná ruka

    Očarovaná ruka (La Main enchantée, 1832) od francouzského klasika Gérada de Nerval představuje klenot světové literatury. V českém prostředí se jím například inspiroval filmový scénárista a režisér Jiří Brdečka (Tajemství hradu v Karpatech), ale najdeme i řadu jiných adaptací nebo volných inspirací. Předností této miniatury je zaujetí autora pro křehké nuance mezi smíchem a hrůzou, je ukázkou černého humoru par excellence.

  • 15. 2. -  Gothic nebo Strašidelné léto?

    Gothic (1987) aneb Strašidelné léto (Haunted Summer, 1988)? Existují minimálně tři celovečerní filmy sledující několik dní během pobytu Lorda Byrona a jeho přátel v roce 1816 na břehu Ženevského jezera. Právě tehdy si předčítali z anonymní sbírky strašidelných příběhů Fantasmagoriana. Důsledkem pak byla sázka, kdo z nich napíše lepší horor? Vznikl tak Frankenstein aneb moderní Prométheus (1818) anebo Upír (1819). Filmový gejzír nápadů Gothic natočil britský enfant terrible Ken Russell a poklidné impresionisticky Strašidelné léto známý český režisér Ivan Passer.

  • 22. 2. - Devátá brána a Zamilovaný ďábel

    Devátá brána (The Ninth Gate, 1999) a Zamilovaný ďábel (Le Diable amoureux, 1772). Kultovní film polského klasika Romana Polanského (Rosemarino ďeťátko) podobně jako jeho literární předloha pracují s motivy démonologického díla z 18. století. Autor Zamilovaného ďábla Jacques Cazotte byl popraven za Francouzské revoluce. Cílem jeho románu je popření osvícenských racionálních teorií a vyvrcholil jím Cazottův zájem o alegorické, esoterické a psychologické významy a možnosti fantastična v literatuře. Knihou se inspiroval E. T. A. Hoffmann i Charles Nodier, autor Očarované ruky (1832).

Březen:

  • 1. 3. -  Alraune vs Mandragora - ZRUŠENO  z důvodu nemoci

    Alrúna, nebo-li tajemný šibeniční mužíček přinesl inspiraci mnoha dílům od doby Rudolfa II. Karásek ze Lvovic přepracoval román Pekla zplozenci (1853) divadelního herce a romantika Josefa Jiřího Kolára, kde alrúna alias mandragora roste klasicky pod šibenicí, německý autor Hanns Heinz Ewers ve svém románu Alrúna (Alraune 1911)přepracoval starou germánskou pověst do děsivě realistického příběhu všedních dnů. Šílený vědec v něm oplodní prostitutku semenem nejhoršího vraha, Alrúna roste do neuvěřitelné krásy, která se však stane osudovou všem v jejím okolí.

  • 8. 3. -  Pražský student a démonický autor Ewers  - ZRUŠENO z technických důvodů

    Pražský student (Der Student von Prag, 1913) představuje první autorský film vzniklý podle původního námětu v dějinách kinematografie. Supervizor příběhu prokletý spisovatel Ewers, příznivce ale nakonec i oběť nacismu, se v něm volně inspiroval příběhy o dvojnících, aby do světového kina zasel první elementy expresionismu a démonična. Snímek se natáčel na autentických místech v Praze a jako první pracuje s důmyslnou dvojrolí herce Paula Wegenera  (Golem, 1915, 1920) s pomocí filmové dvojexpozice.

  •  15. 3. -  Mnich vs Ďáblovy Elixíry

    Mnich (The Monk, 1796) versus Ďáblovy elixíry (Die Elixiere des Teufels, 1815). Letos uplyne 200 let od úmrtí německého klasika fantaskní a hrůzostrašné literatury Ernsta Theodora Amadea Hoffmanna (1776-1822). Jako jeden z mnoha se i Hoffmann inspiroval gotickým románem a stvořil jeho vlastní děsivější formu. Jeho Ďáblovy elixíry (nebo také Ďáblův elixír, dle novějšího překladu) inspirovaly pochopitelně i filmaře. Hoffmann zabývající se například fenoménem dvojnictví představuje i inspiraci pro dílo Jiřího Karáska ze Lvovic.

  • 22. 3. - Fantasmagoriana dnes  

    Fantasmagoriana, anonymní výbor z roku 1812 nebyl jediným zdrojem pro vznik moderního hororu. Byron, Shelleyovi či Polidori si četli i jiná díla, například gotické romány. V jakém stavu je ale naše současná Gotická duše, pocit z doby ale i klíčový román Jiřího Karáska ze Lvovic? Kde začíná a končí dnešní inspirace dekadencí a kde jsou hranice moderní hrůzy?

Další doprovodný program se bude konat formou videoprojekce nebo diskuse vždy v daný den v undergroundovém pubu Psí Kusy (Hoppy Dog) na Poštovní ulici od 19. hodin.

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: