Příběh Mattioliho herbáře
24. 8. – 16. 10. 2022
Pietro Andrea Mattioli (1501-1578) byl italský humanista, překladatel a vědec botanik a lékař pozdní renesance. Narodil se v Sieně v rodině lékaře, dětství strávil v Benátkách, studoval na univerzitě v Padově. Do povědomí veřejnosti vstoupil především italským překladem díla antického učence Dioskorida, římského lékaře řeckého původu z 1. stol. n. l. Díky svým vyhlášeným znalostem ošetřoval přední postavy evropské světské i duchovní scény. Přijal službu u arciknížete Ferdinanda Tyrolského a jeho funkce místodržícího v Čechách zavedla Mattioliho v roce 1555 na deset let do Prahy. Mattioli sbíral poznatky z botaniky a spolupracoval s mnohými středoevropskými i českými vědci na sběru vzorků rostlin a tyto výsledky s úspěchem publikoval. S českým nakladatelem Jiřím Melantrichem z Aventýna vydal v roce 1562 poprvé svůj herbář „Herbář, jinak bylinář“ jehož překladu do češtiny se ujal pravděpodobně Tadeáš Hájek z Hájku (1525?-1600). Jedná se o první herbář vydaný v českém jazyce. Jeho práce se stala vyhledávaným sortimentem a vyšla posléze v němčině, italštině a latině. V roce 1570 Mattioli Čechy opustil a vrátil se do Itálie, kde se potřetí oženil a měl ještě tři děti. Jeho zkušenosti předané v publikaci práce o léčbě moru „De peste liber“ (1564) ovšem nezabránila tomu, aby její talentovaný autor na tuto nemoc v roce 1578 v italském Tridentu zemřel.
Staré tisky a spisy z díla Pietra Andrey Mattioliho patří k perlám světové pozdně renesanční naučné literatury a unikátům světového kulturního dědictví. Sbírka, kterou představuje výstava v Ostravském muzeu, zahrnuje staré tisky celoživotního díla z pera Pietra Andrey Mattioliho vydávaného za jeho života od poloviny 16. století až do současnosti, samozřejmě včetně unikátního českého herbáře z Prahy z roku 1562.
Výstavu připravil Ing. Petr Bílek ze své soukromé sbírky.
Den s herbářem
16. 10. 2022 od 9 do 17 hodin
Celodenní program nejen pro rodiny s dětmi k derniéře výstav Příběh Mattioliho herbáře a Co (ne)skrývá herbář a knihovna Ostravského muzea. Můžete se těšit na:
- komentované prohlídky výstavami
- v 10, 11, 13, 14 hod.
- v 15 hodin výstavou provede autor, Ing. Bílek - aktivity v "Kabinetu pro přírodovědná zkoumání", který je součástí výstavy o herbářích
- výrobu vkusných průhledných podtácků, které si vyrobíte zaléváním sušených květů do čiré pryskyřice
- poznávání rostlin hravou formou
- determinace rostlinných druhů dle botanického klíče a náležitosti ke zhotovení herbářů
Akce: Otevřít verzi pro tisk
PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.