Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2019 » Sopky v geologické historiii Moravy a Slezska »


Kalendář událostí

Červen 2025
Po Út St Čt So Ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13

HERBÁŘOVÉ TVOŘENÍ / pro děti a rodiče s výtvarnicí a přírodovědkyní Janou Koller

Zajímá vás svět rostlin a rádi tvoříte? Přijďte na kreativní workshop pro děti a rodiče, kde si z lisovaných rostlin vyrobíte originální herbářová přání nebo obrázky do rámečku. Zároveň se naučíte rostliny poznávat a správně lisovat. Workshop povede Jana Koller – experimentální bioložka rostlin a výtvarnice. Kapacita míst je NAPLNĚNA.

14 15
16 17

HRY A ZÁBAVA VE STŘEDOVĚKU / beseda (přesunuto z 3. 6. 2025)

Beseda s Mgr. Alešem Hochem, Ph.D., vedoucím Archeologického oddělení z Muzea Vysočiny v Jihlavě. Začátek v 17 hodin.

18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30

Novinky

ZMĚNA OTEVÍRACÍ DOBY / středa 25. 6.

Milí návštěvníci, ve středu 25. 6. 2025 bude z provozních důvodů muzeum otevřeno až od 13:00. Těšíme se na vás od 13 do 18 hodin. Děkujeme za pochopení.

12.06.2025 zobrazit


Zlatý mamut putuje do Ostravského muzea! Archeolog Zbyněk Moravec převzal prestižní cenu za výstavu o Laubech.

Prestižní ocenění za popularizaci archeologie putuje do Ostravy. Archeolog Ostravského muzea Zbyněk Moravec převzal cenu Zlatý mamut za výstavu Lauby – světla a stíny Ostravy. Cenu udělují tři přední archeologické instituce: Archeologický ústav Akademie věd ČR v Brně, Moravské zemské muzeum a Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Slavnostní předání se uskutečnilo 2. června v brněnském pavilonu Anthropos.

10.06.2025 zobrazit


Sopky v geologické historiii Moravy a Slezska

8. 1. - 3. 3. 2019

Pozvání na výstavu znamená pro návštěvníka jedinečnou možnost seznámit se s výbušnou historií Moravy a Slezska. Je těžké uvěřit, že i na naši na pohled klidnou krajinu se kdysi vylévala žhavá láva, krátery četných sopek vyvrhovaly sopečné pumy, mračna ohnivého popela a z úbočí se valily smrtící bahnotoky. Přesto tomu tak bylo, a to v době dokonce geologicky „nedávné“, během třetihor a čtvrtohor. Četné důkazy v podobě vulkanických hornin z našeho území i ze světa svědčí o tom, že naše Země je stále živým a dynamickým tělesem. 


První část výstavy se zabývá sopkami jako velmi nápadným a často dramatickým projevem vnitřní energie Země. Jsou zde popsány příčiny vzniku sopek, jejich jednotlivé typy i druhy vulkanických erupcí. Podrobně jsou rozebrána všechna nebezpečí, kterými hrozí sopky - zabijáci ve vulkanicky aktivních oblastech. Historické informace o největších světových katastrofách, které mají na svědomí právě sopky, jsou doplněny také údaji o současných aktivních vulkánech. Instruktivní panely jsou doplněny četnými ukázkami magmatických hornin ze světa i České republiky. Projevy vnitřních geologických sil se totiž v minulosti týkaly i našeho území. Na mnohých geologických lokalitách Moravy a Slezska je dodnes zaznamenána jejich vulkanická historie, uchovaná v sopečných horninách. 
Druhá část výstavy mapuje výskyty sopečných hornin v různých geologických obdobích. Za nejstarší vulkanity celé České republiky jsou podle nejnovějších radiometrických měření považovány horniny brněnské metabazitové zóny. Podmořský vulkanismus zde byl datován údajem 725 ± 15 mil. let do proterozoika (starohor). 


V prvohorních obdobích - devonu a karbonu se rozprostíralo v oblasti Drahanské vrchoviny a Nízkého Jeseníku moře. Na dně hlubokomořské pánve docházelo často k vulkanismu, jehož doklady dnes nacházíme např. v konicko-mladečském nebo šternbersko-hornobenešovském pruhu. V jižní části konicko-mladečského pruhu, v okolí Ponikve, Jesence a Dzbele se vyskytují produkty podmořských sopek (spility). Menší výskyty těchto hornin je dodnes možno nalézt i u Ptení a Stínavy. 


Spodnokřídového (druhohorního) stáří jsou horniny těšínitové asociace, které tvoří pásmo ve slezské jednotce Západních Karpat, táhnoucí se od Hranic, přes Český Těšín až k polskému městu Bialsko-Biała. Druhý výskyt vulkanitů ve flyšových Karpatech na našem území představují mladotřetihorní vulkanity východně od Uherského Brodu. 


Další významná etapa vulkanické činnosti je reprezentována „mladými“ (třetihorními a čtvrtohorními) sopkami v centrální části Nízkého Jeseníku, především v okolí Bruntálu. Známé stratovulkány, k nimž patří Velký a Malý Roudný, Venušina sopka a Uhlířský vrch, tvoří významné dominanty v krajině a jsou i turisticky atraktivními cíli. 


Výstava vznikla ve spolupráci Vlastivědného muzea v Olomouci, Katedry geologie PřF UP Olomouc, Muzeum a galerie v Prostějově a Ústavu geologických věd PřF MU Brno. Jejími autory jsou Mgr. Tomáš Lehotský, Ph.D., RNDr. Vladimíra Jašková a prof. RNDr. Antonín Přichystal, DrSc.

 
Výstava byla doplněna exponáty ze sbírek Ostravského muzea, týkajícími se vulkanické a magmatické činnosti v Ostravě a jejím nejbližším okolí v geologické minulosti.

 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: