Venkovní výstava organizace Gulag.cz prostřednictvím ilustrací přibližuje případy současných politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími zločiny ruské vlády. Výstava bude zahájena ve čtvrtek 15. 1. 2026 v 17 hodin na Masarykově náměstí, kde bude k vidění do 15. 2. 2026.
ČTVRTEK 15. 1., 17 h | Debata věnovaná situaci v současném Rusku a podmínkám politických vězňů. O tématu budou hovořit Alexandra Skorvid (Gulag.cz) a Miroslav Karas (bývalý zahraniční zpravodaj ČT), diskusi povede Štěpán Černoušek (předseda organizace Gulag.cz). Pro zájemce bude po skončení debaty následovat psaní dopisů a pohlednic lidem nespravedlivě vězněným v Rusku, během kterého se zájemci dozví více o jejich osudech.
Od Alexandra k Tamerlánovi / Válečná tažení na Velké hedvábné cestě
Ve čtvrtek 18. 12. od 17.30 hodin se v Ostravském muzeu na Masarykově nám. 1 uskuteční slavnostní zahájení výstavy s názvem „Od Alexandra k Tamerlánovi. Válečná tažení na Hedvábné cestě“.
Jde o projekt, který nemá u nás ani ve střední Evropě doposud žádnou analogii.
Kolegium odborníků na jednotlivé aspekty dějin vojenství v oblastech ležících na Hedvábné cestě se touto problematikou zabývalo intenzivně 4 roky. Výsledkem je výstava, na jejíž realizaci se formou výpůjček či jinými formami spolupráce podílelo cca 130 institucí z 20 států světa. Podařilo se vůbec poprvé zpracovat komplexní dějiny Hedvábné cesty na pozadí válečných událostí, které podstatu tohoto fenoménu, stejně tak jako všech oblastí, které na této legendární transkontinentální spojnici leží, od počátku měnily a tvarovaly.
Válečné události na Hedvábné cestě měly však přímý dopad také na dějiny Evropy a tudíž i našich zemí, což bude v rámci výstavy rovněž dostatečně akcentováno. Za připomenutí v tomto směru stojí např. období starověké Římské říše, neboť to byli hlavně římští legionáři, kteří na počátku našeho letopočtu střežili obchodní cesty nejen na Blízkém východě, ale též v jižní a střední Evropě; našich zemí se přímo dotkla také další válečná tažení na Hedvábné cestě: boje s Avary, invaze maďarských kmenů, přímo odpovědných za pád Velkomoravské říše, později vpád mongolských jezdců, kteří se v roce 1241 jako lavina prohnali Slezskem, Moravou, Uhrami a Balkánem a v neposlední řadě události související s výboji osmanských Turků v Malé Asii i na Balkánském poloostrově, jež určovaly od konce 14. století až hluboko do novověku charakter vojenské a zahraniční politiky všech zemí střední a jihovýchodní Evropy.
Na výstavě bude prezentována široká škála předmětů nevyčíslitelné historické hodnoty. Z celkového počtu asi 300 předmětů lze uvést např.
- část hrobové výbavy tráckého válečníka z Čatalky v Bulharsku (1.-3. století),
- doposud neznámé luxusní památky doby čínské dynastie Tchang (618–907) ze soukromých sbírek,
- fascinující staromaďarský poklad z Nagyszentmiklós, v jehož sousedství bude vystaven
- korunovační meč uherských králů, zv. Svatoštěpánský (kolem roku 1000),
- dále unikátní mramorová podobizna Alexandra Velikého, zobrazeného jako jeho mýtický prapředek Héraklés se lví kůží přes hlavu (Národní archeologické muzeu Athény)
- a v neposlední řadě unikátní modely části Velké čínské zdi, hradeb Konstantinopole, opevněné karavanseráje z dnešního Jordánska, opevněné strážní věže z Ázerbájdžánu
a mnoho dalšího.
PhDr. David Majer
Více informací naleznete na adrese:
|
missing image /website/images/2014/od-alexandra-k-tamerlanovi/valecna-tazeni4-menu
|
Miska ve tvaru stylizovaného býka, 8. – 9. století (kopie z 19. století), zlato, Szeged (Maďarsko), Móra Ferenc Múzeum. Foto: Móra Ferenc Múzeum Szeged
Nádoba byla používána k pití, mohla však sloužit také pro jímání krve při krevní přísaze bojovníků. Idealizovanou představu tohoto aktu zachytil Bertalan Székely na fresce z let 1895–1897 ve slavnostním sále radnice v Kecskemétu. Na tomto vyobrazení figuruje nádoba identická s miskou z pokladu v Nagyszentmiklós. |
|
missing image /website/images/2014/od-alexandra-k-tamerlanovi/01b
|
|
|
missing image /website/images/2014/od-alexandra-k-tamerlanovi/02
|
Honosná maskovitá jezdecká římská přílba, 1. století n. l., zvon přílby železný, obličejová část z postříbřeného bronzu, Stara Zagora (Bulharsko), Regionální historické muzeum. Foto: Institut pro studium Hedvábné cesty – fotoarchiv, 2014 . Přílba byla nalezena v hrobě z 1. století n. l. při vykopávkách římské vily u obce Čatalka nedaleko Stare Zagory v Bulharsku. Spolu s přílbou zde archeologové objevili kompletní výzbroj jezdce – kyrys, chrániče nohou, štít, ostruhy, dva meče, 50 hrotů k šípům a 6 hrotů ke kopím. |
Akce: Otevřít verzi pro tisk