Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2013 » Křemen a jeho rodina »


Kalendář událostí

Září 2025
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9

KOMPONOVANÝ VEČER S PROTIMLUVEM: Anka Lipka – jasnovidka ze Slezské Ostravy

ÚTERÝ 9. 9., 17 h | Setkání s publicistou a spisovatelem Markem Piętoněm nad dramatickými osudy slezskoostravské jasnovidky, bylinkářky a lidové léčitelky Agnieszky Pilchowé. Besedu doplní četba z Piętoňovy povídky Anka Lipka v podání herce Marka Cisovského z Komorní scény Aréna. Zahraje kapela Mištes a večerem bude provázet šéfredaktor ostravské literární revue Protimluv Jiří Macháček.

10

ARCHEOLOGICKÉ LÉTO: Komentovaná prohlídka výstavy Lauby – světla a stíny Ostravy

STŘEDA 10. 9., 16 h | Komentovaná prohlídka s archeologem a kurátorem Zbyňkem Moravcem. Vstup je možný na základě předchozí rezervace a s platnou vstupenkou do muzea.

11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23

PROMĚNY STŘEDOVĚKÉ MÓDY / beseda

ÚTERÝ 23. 9., 17 h | Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Ostrava, společně s Ostravským muzeem pořádá besedu s Mgr. Veronikou Pilnou, Ph.D. věnovanou odívání ve středověku. Vstupenky zakoupíte na pokladně Ostravského muzea.

24

Literární pouť / s Pavlem Hruškou z muzea na Bazaly.

STŘEDA 24. 9., 17 h | Zajímáte se o místa a osobnosti spjaté s literární historií Ostravy? O to, jak duši Ostravy vnímala dobová próza a poezie? Pak se s námi rozhodně vydejte na literární pouť z muzea na Bazaly. Spolu s literárním historikem Pavlem Hruškou budete moci objevit zajímavé muzejní exponáty a seznámit se s texty, autory a tématy, souvisejícími s obrazem Ostravy v literatuře.
Koná se u příležitosti vydání trilogie Literární Ostrava. Sraz u Ostravského muzea (Masarykovo náměstí 1).

25 26 27 28
29 30

Novinky

Houbařská poradna pro veřejnost – každé pondělí

Každé pondělí se v muzeu koná houbařská poradna pro veřejnost. Od 15.00 do 16.30 hodin můžete přijít do muzea konzultovat své houby s odborníky Vítem Balnerem a Michalem Gracou.

01.09.2025 zobrazit


Křemen a jeho rodina

22.5. - 31.7.

Výstava ukazuje rozmanitost přírodních forem oxidu křemičitého i složitějších sloučenin křemíku a jejich místo v přírodě i v naší civilizaci. Výstavu doplňují interaktivní exponáty  a velkoformátové makrofotografie detailů stavby achátů a jaspisů. Výstava spojuje krásu s užitkem, výjimečnost se samozřejmostmi a je oslavou neohraničené fantazie přírody i technického umu člověka.

 

Proč právě Křemen a jeho rodina?

Pazourkový pěstní klín, elektrická žehlička, střešní okno, mobilní telefon, tepelná izolace či láhev piva. Co mají tyto předměty společného? Na jejich počátku byl ve všech případech nerost křemen nebo některý jeho příbuzný. Křemen hraje nezastupitelnou roli v přírodě i v lidských civilizačních vymoženostech. Ať už je to kopřiva, laminátová loď či řízená střela: bez křemene by nebyly tím, čím jsou.

Křemen a jeho rodinu najdeme téměř všude okolo nás. Někdy ve své čisté podobě (třeba v digitálkách nebo v jiskřiči, kterým zapalujeme plyn), někdy přetavený do podoby, o jejímž původu v křemeni  vědí všichni (například skla), ale často v podobách tak vzdálených, že o nich ví jen odborníci. Křemen a jeho příbuzní silikáty (křemičitany) a jejich směsi tvoří páteř stavebnictví. O cementu si pamatujeme, že se vyrábí z vápence: není to však celá pravda, protože pojivo v betonu je silikát! Křemík získaný z křemene je základem elektroniky, bez něho by nebyl počítač, mobil ani současný pohon trolejbusů. Silikáty jsou základem keramiky, z níž každý zná porcelán a cihly, ale keramikou jsou třeba i destičky, chránící raketoplán před plazmatem o teplotě několika tisíc stupňů. Skleněná vlákna nás hřejí i chladí, spojují města i státy, ale jsou po nich přenášeny údaje i uvnitř novějších automobilů. Řekne-li se silikony, lidé si nejspíše představí nějakou „vylepšenou“ herečku. Bez silikonů bychom však dobře neutěsnili různá potrubí, neslepili akvárium, ani by bez nich nemohl v těle nemocného pracovat kardiostimulátor. Křemen a jeho příbuzní nás pomáhají bavit, chrání nás, bydlíme v nich, pereme v nich, vaříme v nich, ba co víc, jíme a pijeme je, často aniž bychom o tom věděli.

Starověk a středověk přisuzoval křemeni zázračné vlastnosti, rozsah jeho dnešního použití však předstihuje nejsmělejší představy našich předků. 

A v přírodě? Žádný jiný nerost na světě nemá v repertoáru tolik převleků rozdílných tvarem i barvou jako křemen. Rozmanitost zejména achátů a jaspisů je snad nekonečná. Jejich krása však bývá skrytá v nevzhledné hroudě a ožívá teprve přispěním lidského umu - kámen je třeba šikovně rozříznout, vybrousit a pečlivě vyleštit. Estetický účinek se ještě zvýší při pohledu binokulárním mikroskopem - v kameni často objevíme celé dosud neznámé světy, jejichž makrofotografie výstavu doplňují. 



Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: