STŘEDA 8. 4., 17 h | Karol Piegza, rodák z Lazů u Karviné, byl horník, učitel, zaolšský folklorista a sociální aktivista. Ve své sběratelské činnosti shromáždil více než 300 textů lidových písní reflektujících náročný život horníků. V rámci programu budou představeny hornické prapory a stuhy včetně jejich ikonografie. Součástí setkání bude také recitace vybraných ukázek písňových textů a básní tematizujících těžký úděl horníků na Karvinsku. Setkání probíhá v polském jazyce a připravil ho Stanisław Gawlik. 
Pavilon pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy
Nápad vypisovatele, zvolit jako hlavní téma soutěže projekt pavilonu pro expozici Muchových obřích pláten cyklu Slovanská epopej, byl dobrý. Účastníci si mohli vybrat ze tří lokalit. Nejatraktivnější byl prostor býv. Stalinova pomníku na Letné, proto se na něj zaměřila valná většina soutěžících. Bylo to ale zrádné téma, protože jen málokterý návrh by v této exponované poloze obstál. Porotu zaujal zejména čistý a jednouduchý projekt, který získal 2. cenu (Ondřej Stehlík, Martin Šafář, Pavel Steuer). Nestaví tam žádná monstra, ale zapouští muzeum pod zem a prosvětluje prostory dvojicí kruhových átrií. Sokl nechává porůst zelení a tak je nejvýraznějším novotvarem jen štíhlá vyhlídková věž. Ke kvalitním návrhům, které postoupily do finále, patří také prstenec s expozicí a elegantní amfiteátr s kyvadlem. Zajímavé studie se objevily také v lokalitě na Vítkově. Z nich vyšel i celkový vítěz (Žofie Raimanová, Anna Přikrylová). Ten nechává celou expozici v podzemí, v parku na povrchu se objevují jen obří rámy s průhledy na významné dominanty města a se světlíky, které přisvětlují výstavu. Konečně třetí lokalitou pro Muchovo muzeum je prostor mezi Národním zemědělským muzeem a Letenskými sady. Tady porotu zaujal ke stávajíc&iacu te;m muzejním budovám tvarově i barevně kontrastní kulovitý pavilon, který získal 3. cenu (Pavlína Sýkorová), mj. pro zajímavé dispoziční řešení i pro odvahu vybrat si méně atraktivní lokalitu. Celkově lze tedy říci, že soutěž splnila účel: přinesla na čtyři desítky profesionálně zpracovaných studií - všechny odeslané projekty respektovaly zadání (až na jeden, rovněž ovšem zajímavý - rezignoval na tradiční expozici a navrhoval vytvořit mobilní pavilonek, který ve světě audiovizuální formou Muchovo dílo představí) v různém architektonickém pojetí (organická architektura, brutalismus, neokonstruktivismus, dekonstruktivismus atd.). Z výsledků si lze udělat představu o myšlení nejmladší generace architektů i získat informace, co dané lokality "unesou". Velmi také oceňuji fakt, že se studenti nepokoušeli o nějakou pseudosecesi - od Muchova stylu si drželi rozumný odstup.
Organizátoři výstavy:
Akce: Otevřít verzi pro tisk