SOBOTA 6. 6., 17:00–23:30 | V sobotu 6. 6. 2026 se uskuteční 17. ročník kulturního festivalu Ostravská muzejní noc. Až do pozdních nočních hodin můžete nahlédnout do ostravských institucí a organizací, které se věnují kultuře, vzdělávání a dalším sociálním aktivitám. Tématem letošního ročníku je tajemství. Program Ostravského muzea najdete na ostravskamuzejninoc.cz nebo po rozkliknutí názvu akce ↑.
ÚTERÝ 23. 6., 13 h, sraz před muzeem | Historické centrum Moravské Ostravy v sobě dodnes ukrývá relikty původního středověkého města. Vydejte se na komentovanou vycházku s archeologem Zbyňkem Moravcem, který vám představí poznatky nejzásadnějších archeologických výzkumů přímo na daných místech, jako jsou Masarykovo náměstí, domovní blok bývalých Laubů, kostel sv. Václava s místem původní fary a pozůstatky hradeb.
On-line výstavy
Landek – Od lovců mamutů po středověký hrad
Nejnovější online výstava z dílny archeologa Ostravského muzea Zbyňka Moravce prezentuje vývoj osídlení návrší Landek u Ostravy od nejstarších dob po zánik středověkého hradu. Seznámite se nejen s historickými údaji, ale také s nejvýznamnějšími archeologickými nálezy, které byly na tomto místě učiněny. Systém INDIHU, v němž je výstava zpracována, dovoluje zapojení herních interaktivních prvků, díky nímž si můžete například dokreslit nádobu jen na základě okraje, nebo posoudit rozdílný výhled z Landeka v 19. a 21. století.
Autor výstavy: Mgr. Zbyněk Moravec (moravec@ostrmuz.cz)
Ostravským muzeem připravovaná online výstava Dívka jménem Mariana přibližuje život a smrt mladé ženy, jejíž neoznačený hrob se podařilo identifikovat v roce 2014.
Příběh mezioborového výzkumu začal v roce 2007, kdy byly bagrem při výkopu kanalizace v centru Ostravy spolu se zeminou nabrány i lidské kosterní ostatky. Následný archeologický výzkum potvrdil, že dnešní Puchmajerova ulice byla rozměřena na starém hřbitově, a i když byly všechny hroby neoznačené, přesto se povedlo v rámci spolupráce archeologa, historičky a antropologa určit jméno jedné pohřbené – Mariany Máchové. To se stalo příslovečným klíčem do minulosti.
On-line výstava podrobněji rozvádí video publikované v červenci tohoto roku a snaží se přiblížit nejen rodinu, život či smrt mladé dívky, ale rovněž písemné a archeologické prameny, které k určení osoby vedly. Kromě toho budou ve výstavě nastíněny možnosti identifikace dalších zemřelých a plánovaná je i možná rekonstrukce obličeje jednoho z nich. Zájemci se mohou seznámit taktéž s ukázkami patologických změn na kostech dávno pohřbených Ostravanů. Ve výstavě bude možné zhlédnout i návodové video, jak vyhledávat ve starých matričních záznamech. Výstava přinese nejen obrazové a textové dokumenty, či různé odkazy, ale také necelou dvacítku kratších audiovizuálních snímků.
V rámci prezentace by měly být přístupné také pracovní listy pro školy a vzhledem k charakteru dívčina úmrtí byla do projektu zahrnuta i část věnovaná prevenci sebevraždy a odkazy na terapii pro pozůstalé.
Výstava Dívka jménem Mariana je určena všem zájemcům o dějiny Ostravy, archeologii či milovníkům historie obecně. V případě zájmu doporučujeme sledovat náš YouTube kanál a stránky Ostravského muzea (www.ostrmuz.cz).
Autor výstavy:Mgr. Zbyněk Moravec ( moravec@ostrmuz.cz )
Již prezentované video Střípky ostravské archeologie – Dívka jménem Mariana
Uvítací a instruktážní video k prezentaci zde
Online výstava Dívka jménem Mariana
 |
Fotografie hrobu, který byl přiřazen dívce Marianě Máchové. Archeologický výzkum na Puchmajerově ulici v Ostravě. Dokumentace NPÚ, UOP Ostrava. |
 |
Plánová dokumentace hrobových situací. Archeologický výzkum na Puchmajerově ulici v Ostravě. Dokumentace NPÚ, UOP Ostrava. |
 |
Úmrtní zpráva městského ranhojiče F. Streibela o smrti Mariany Máchové. Archiv města Ostravy, pozůstalostní spis Mariany Máchové. |
Střípky z ostravské archeologie
Publikovaná videa jsou určena všem zájemcům o dějiny Ostravy, archeologii či milovníkům historie obecně. V případě zájmu doporučujeme sledovat náš YouTube kanál.
Příběhy předmětů
Videa volně navazující na cyklus "Střípky z ostravské archeologie" seznamují diváky s jednotlivými nálezy. V případě zájmu doporučujeme sledovat náš YouTube kanál.
Ostravské mincovní poklady
Podle dávných legend se na Velký pátek otvírají skály a kopce zpřístupňují poklady. Ostravské poklady se otevřou i virtuálně, a to prostřednictvím online výstavy Ostravské mincovní poklady, kterou připravilo Ostravské muzeum.
Výstava prezentuje veškeré známé hromadné nálezy mincí neboli depoty, které byly na území Ostravy a připojených obcí různě vykopávány od 18. do 21. století. Seznámit se lze nejen s okolnostmi objevení depotů a s původními zprávami, ale také s výběrem mincí, které se z pokladů dodnes dochovaly. Výstavu pak doplňují informace o středověkém obchodu v Ostravě, vývoji cen vybraného zboží a také mezd od středověku po 17. století a seznámit se lze rovněž, jak postupovat při nálezu (nejen) mincovního pokladu.
Výstava je prezentována od 6. 4. jako připomínka objevení hromadného nálezu pražských grošů v Ostravě Muglinově. Poklad zde právě 6. dubna roku 1877 vykopal horník Jan Mayer. Co se s více než 160 stříbrnými mincemi stalo a za jakých okolností mohl být majetek do země ukryt? I to se lze dozvědět na výstavě.
Výstava Ostravské mincovní poklady je dostupná z pohodlí domova, případně odkudkoliv, kde je připojení k internetu a lze si jí procházet v rámci aplikace Prezi zde:
https://prezi.com/view/SgIQUaK3vvfBdTTgzJpv/
Tvůrce a kurátor výstavy: Zbyněk Moravec
Děkuji za park - projekt roku 2020—2021
Představujeme historii a přírodní bohatství 19 ostravských parků. Věnujeme se nejstarším parkům (např. Komenského sady, Masarykův sad, Sad Jožky Jabůrkové), ale i nově založeným (např. Hrabovjanka, Koupark v Radvanicích). Klenotem mezi zámeckými parky je Třebovický park s památnými stromy. Zajímavostí jsou parky vzniklé na bývalých hřbitovech, haldovém odvalu, v pískovně, v nivě potoka, lesoparky chránící zdroj pitné vody aj.
Panely s parky jsou propojeny QR kódem s virtuálními prohlídkami. V přírodovědné části jsou podrobněji rozpracovány cizokrajné dřeviny, invazní hmyz, hmyz vázaný na dutinové stromy, pobytové znaky, které upozorňují v parcích na výskyt ptáků či drobných savců.
Zvláštní propojení tvoří vystavení vzorků z fytopaleontologických sbírek Ostravského muzea s otisky listů dřevin, které se vyskytovaly v minulých geologických dobách a v určitých formách přežily do současnosti (jinan, dub apod.).
Představujeme ostravský památný strom Lípu Na Podborčí, který získal ve 20. ročníku celostátní ankety Strom roku speciální ocenění Strom hrdina.
Děkujeme za interakci s online projektem Děkuji za park na webových stránkách. Vidíme, že sledujete virtuální prohlídky nebo prezentace a naše snažení není marné.
Děkujeme rovněž za interakci v anketě. Vaše odpovědi najdete na výstavě. Jsou velmi zajímavé.
Kolektiv autorek Barcuchová, Gřondělová, Kölblová, Mertová, Roháčová, Rozbrojová
"Děkuji za park" na Youtube:
- Bělský les
- Husův sad
- Komenského sady
- Areál Střední zahradnické školy v Nové Vsi
- Černá louka
- Hulvácký kopec a Benátky
- Ostrava-Svinov, Sad Míru
- Radvanice a Bartovice, Dalimilův park
- Ostrava-Radvanice, přestavba koupaliště
- Ostrava-Pustkovec
- Ostrava-Kunčičky, Sad M. Gorkého
- Ostrava-Kunčice, zámecký park
- Ostrava-Hrabová, Hrabovjanka
- Ostrava-Poruba, Zámecký park
- Ostrava-Třebovice, Třebovický park
- Ostrava-Poruba, porubské parky
- Komenského sady - listopad 2020
- Bělský les 2
- Sad Jožky Jabůrkové
- Pohled do výstavy
Vaše fotografie:
- Děkuji za park - foto J. Pondělíčková
- Park u bývalé nemocnice Ostrava-Zábřeh - foto M. Roháčová
- Sad Milady Horákové - foto M. Roháčová
- ZOO Ostrava, parková část - foto M. Roháčová
- Děkuji za park - foto K. Vlhová
Prezentace: Přírodní bohatství ostravských parků
- Liliovník tulipánokvětý
- Metasekvoje čínská
- Jinan dvoulaločný
- Rovninské balvany
- Hmyz ve starých stromech
- Invazní hmyz v ostravských parcích
- Pobytové znaky živočichů v ostravských parcích
- Jerlín japonský
- Nahovětvec dvoudomý
- Byliny v parcích a lesoparcích
- Okrasné keře v parcích
- Letouni ostravských parků
- Ptačí dutinoví hnízdiči
- Kámen v parcích
- Jírovec maďal
- Platan javorolistý
Co recyklovali lidé ve středověku?
Akce: Otevřít verzi pro tisk