PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Kostelní ulice
Archeologický výzkum
2002 – výzkum vedený M. Zezulou při výkopu rýhy pro síť
Zjištění archeologické sondáže
Kostelní ulice patrně již od počátku vývoje městského organismu představovala jednu z páteřních komunikaci celého města. Spojovala vstup do města (Kostelní bránu) s náměstím a zároveň procházela okolo jeho duchovního centra – kostela sv. Václava.
Vývoj navrstvení ulice bylo bohužel možné sledovat pouze ve nejstarší úrovni. Na podložní terén, vytvořený náplavou Ostravice nasedá nejprve humusovitá uloženina obsahující organický odpad a keramické úlomky. Nejspíše je zde zachycena, podobně jako na ulici Muzejní, prvotní fáze výstavby čerstvě založeného města, kdy na ulici proniká mimo humusu též již nepotřebný materiál. Prostor již však s velkou pravděpodobností sloužil jako komunikační, neboť se objevují i první náznaky jeho zpevnění. Rámcově ze stejné doby, kdy se ve zkoumaném prostoru objevuje humus s odpadem jsou ve směru napříč ulicí položeny dvě podélná dřeva. Povrch ulice byl zřejmě nejprve vyložen dřevěným zpevněním – snad vyřazeným stavebním materiálem a až následně bohužel již nezachycenou a jen předpokládanou valounovou dlažbou.
|
|
Fošna a půlkulatina položené napříč ulicí Kostelní mohou být pozůstatky po prvotním zpevnění této páteřní komunikace. Na základě plánové dokumentace M. Zezuly vytvořil ZM. |
Odkaz na literaturu
Michal Zezula, Ostrava (k. ú. Moravská Ostrava, okr. Ostrava), Přehled výzkumů 45, 2004, s. 234.
Akce: Otevřít verzi pro tisk