Vyskočte z gaučů, vemte za ruku děti (nebo rodiče) a vyrazte s batůžkem na zádech zachránit Déčko. Ostravské muzeum je jedním z několika stovek míst po celém Česku, kde si můžete v létě nejen užít výlet za kulturou, ale taky si hrát. Všechno, co potřebujete vědět, se dozvíte na www.operace-abeceda.cz. 
Hřbitov u kaple sv. Lukáše
Archeologický výzkum
2007 – výzkum vedený H. F. Teryngerovou byl prováděný v souvislosti s rekonstrukcí vodovodu a kanalizace.
Hřbitov a kaple sv. Lukáše
V r. 1585 řádila v Moravské Ostravě morová epidemie natolik, že dosavadní hřbitov u kostela sv. Václava nepostačoval k plnému pojmutí zemřelých. Nová nekropole byla zřízena mezi Hrabovskou a Přívozskou městskou branou v jihozápadním koutu města. Její areál byl osázen ovocnými stromy a údajně měl vypadat jako zahrada. Nový hřbitov byl patrně určen hlavně pro ukládáni obětí větších epidemií, ale pokud tomu tak bylo, pak se to změnilo nejspíše po vybudování kaple sv. Lukáše. Rozsah tohoto místa posledního odpočinku ukazuje indikační skica z roku 1833 a je pravděpodobné, že se před tím příliš neměnil.
Za faráře Jiřího Mořice Viktoriniho (1725-1733) se začalo se stavbou kaple při hřbitově v jihozápadní části města. Kaple byla vysvěcena v r. 1740 jako kaple sv. Lukáše. Hřbitov fungoval do r. 1843 a kaple, po tom co se stala r. 1880 školním kostelem, byla pro svůj zchátralý stav r. 1894 zbořena. Kaple sv. Lukáše je kromě „záhadného“ znázornění na vedutě z r. 1728, vyobrazena i na Anneisově plánu z r. 1779 a pak samozřejmě na katastrálních mapách.
Hřbitov
Archeologickým výzkumem z roku 2007 bylo zjištěno, že nejstarší pohřby, představuje nepočetná skupina identifikovaných hrobů orientovaných stejně, jako zemřelí uložení na nekropoli v kostele sv. Václava, tedy hlavou k západu. Je snad možné předpokládat, že tito nebožtíci byli pohřbeni ještě před výstavbou kaple sv. Lukáše. Nejpočetnější skupinu (88% nalezených skeletů) tvořili zemřelí, jejichž hroby byly seřazeny do relativně pravidelných řad. Zachytit bylo možné dvě takovéto řady, v nichž nebožtíci byli uloženi nohama k sobě. Pohřbívání této skupiny lidí probíhalo jistě až po výstavbě kaple sv. Lukáše, nejpozději však po 1785, kdy bylo dvorským dekretem Josefa II. nařízeno pohřbívání do běžných řad.
Zemřelí byli podle několika náznaků pohřbíváni v dřevěných rakvích s horními končetinami buď složenými v oblasti pánve, nebo přeloženými na břiše, ale též nataženými podél těla. Z hrobové výbavy se nám dochovaly především osobní věci jako křížky, medailony, zrnka růžence a součástí opasků.
Kaple sv. Lukáše
Archeologický výzkum odhalil z kaple sv. Lukáše jen vrstvu cihlové suti, která byla nejspíše po likvidaci stavby roztažena po ploše.
ZM
|
Kaple sv. Lukáše s hřbitovem (vyznačeno černým rámečkem) na výřezu indikační skici z roku 1833 (převzato z Majer D. (ed.) Král který létal, Ostrava 2011, s.111), upravil ZM. |
|
|
| Kaple sv. Lukáše (fotoarchiv Ostravského muzea). | Zemřelí pohřbeni v době po výstavbě kaple sv. Lukáše (hroby součásti řady), foto NPÚ Ostrava, J. Langr. |
|
|
| Nebožtík z doby v době po výstavbě kaple sv. Lukáše (hroby součásti řady), foto NPÚ Ostrava, J. Langr. |
Zemřelí pohřbeni v doby před výstavbou kaple sv. Lukáše, foto NPÚ Ostrava, J. Langr. |
|
|
|
Ukázka svátostek s nimiž byli zemřelí pohřbíváni, křížek, foto NPÚ Ostrava. |
Ukázka svátostek s nimiž byli zemřelí pohřbíváni, zrnka růžence, foto NPÚ Ostrava. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Odkazy na literaturu
Alois Adamus, K nálezu lidských kostí na staveništi nové spořitelny ostravské, Ostravský deník XXX/21, 24. září 1927, s. 1.
Bohumír Indra, Výtvarní umělci, umělečtí řemeslníci a stavitelé v Moravské Ostravě od 16. do druhé poloviny 19. století. Ostrava, sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města 11, s. 382-427, cit. s. 405.
Michal Živný – Zbyněk Moravec – Vendula Uhrová, Hřbitov okolo kaple sv. Lukáše v Ostravě – archeologicko-antropologická analýza. Časopis Slezského zemského muzea, série B, 60, 2011, s. 113-126.Akce: Otevřít verzi pro tisk