PÁTEK 2. 10., 15.30 h | O kavárnách i osobnostech, které v nich tvořily a diskutovaly, s kurátory výstavy, historiky Evou Ševčíkovou a Jiřím Sochorkem. Výstava Ostravská kavárna představuje historii kaváren od přelomu 19. a 20. století až po současnost. Přibližuje je jako místa setkávání, architektonické fenomény i centra kulturního a společenského života. Návštěvníci a návštěvnice se dozvědí více o podobě legendárních podniků, jejich proměnách i osobnostech, které byly s kavárenským prostředím spojené. Kapacita prohlídky je 25 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
SOBOTA 3. 10., 10 h a 13 h | Fotoarchivem historických snímků Ostravského muzea s historikem Jiřím Sochorkem. Sbírka čítá tisíce snímků, na kterých lze sledovat proměny města, jeho ulic, známých staveb i podob bydlení v různých dobách. Autentické fotografie přibližují, jak se Ostrava postupně utvářela a měnila – od jednotlivých budov až po atmosféru jejích čtvrtí. Prohlídky se konají v 10:00 a ve 13:00. Kapacita každé prohlídky 6 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 17 h | O proměnách lokální architektury a způsobu bydlení od 13. do 16. století s archeologem Zbyňkem Moravcem. Jak vypadaly domy, ve kterých žili obyvatelé středověké Ostravy? Co o jejich podobě, uspořádání a každodenním provozu prozradily archeologické výzkumy posledních desetiletí? Kapacita přednášky je 30 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
ÚTERÝ 6. 10., 16 h | Výběr ikonických předmětů 50. – 90. let ze sbírek Ostravského muzea s kurátorkou uměleckohistorických sbírek Monikou Piegerovou. Co dělalo domov domovem v druhé polovině 20. století? Výklad přiblíží materiály, technologie a tvary, které formovaly estetiku československých domácností, i nadčasový design, vybavení a technické vymoženosti tvořící pomyslné hvězdy tehdejších interiérů. Kapacita programu je 15 osob. Rezervace zdarma od 13. 9. 2026 na GoOut.
Geologická expozice
Geologická expozice se dělí do dvou částí, které odrážejí strukturu sbírek – část regionální a systematická.
Regionální část
představuje průřez sbírkami, které mají vztah ke geologii a paleontologii Ostravy i jejího okolí. Jde o Šustovu sbírku, zastoupenou minerály ostravských a karvinských dolů a karbonskými zkamenělinami, sbírku pátera Slavíčka, která obsahuje minerály a zkameněliny ze štramberských vápenců a sbírku poloodrahokamů z Hončovy hůrky u Příbora sběratele Josefa Valáška.
Řazení vitrín ve směru prohlídky:
- Minerály a horniny OKD
- Flóra a fauna neproduktivního karbonu (vysv.: spodní karbon, bez uhelných vrstev)
- Flóra a fauna ostravských vrstev
- Flóra a fauna karvinských vrstev
- Minerály a zkameněliny ze štramberských vápenců
- Minerály těšinitů (převážně z Hončovy hůrky)
Kromě exponátů ve vitrínách atmosféru dotvářejí kresby Ireny Foralové.
Část mineralogie a petrografie
představuje průřez systematickou mineralogicko-petrografickou sbírkou, obsahující minerály a horniny z celého světa. Minerály jsou vystaveny ve vitrínách s kryty ve tvaru krystalů.
Tvary vitrín ve stálé expozici:
|
missing image /website/images/rok-krystalografie/vitriny-krystaly
|
Stejně jako u všech přírodovědných sbírek ostravského muzea je i vznik geologického sbírkového fondu úzce spjat s činností Přírodovědecké společnosti. Mineralogicko – geologická sekce zahájila svou činnost v roce 1923. Jejím zakladatelem a prvním vedoucím byl Dr. Ing. Václav Šusta.
V roce 1928 byly společností zakoupeny a později darovány muzeu kolekce nerostů a hornin olomouckého přírodovědce Jindřicha Lause a Františka Langera z Branné. Ty se staly základem systematické části mineralogicko-petrografických sbírek.
V roce 1933 věnoval Dr. Ing. V. Šusta muzeu větší část své rozsáhlé sbírky nerostů, hornin a zkamenělin, pocházející především z Ostravska (na 3000 ks). Po jeho smrti v roce 1953 byly do muzejních sbírek převedeny všechny jeho celoživotní sběry.
Paleontologická sbírka Ostravského muzea uchovává pro budoucí generace materiál nashromážděný v průběhu více než osmdesáti let, počínaje rokem 1921, kdy Ing.V.Šusta nastoupil jako báňský inženýr na Františce a Hlubině v Karviné. Jeho sběry pochází především z dolů na Karvinsku a převažuje v nich flóra.
Karbonská fauna, nasbíraná v letech 1954 až 1990 Františkem a Miladou Řehořovými pochází především z průzkumných vrtů a dolů české části hornoslezské pánve. Kolekce flóry byla vytvořena Evou Purkyňovou ve stejném období. Celá paleontologická sbírka dnes čítá na 22 000 vzorků.
Nejvzácnější částí sbírky je kolekce holotypů flóry a fauny produktivního karbonu (148 ks). Jde o zkameněliny, popsané jako první svého druhu.
Zajímavá je také sbírka pátera Slavíčka, obsahující kolekci zkamenělé druhohorní fauny ze Štramberka.
Mineralogicko – petrografický sbírkový fond zahrnuje v současné době více než 5000 kusů nerostů a hornin. Sestává ze sbírky systematické a regionální. Součástí regionální sbírky je i kolekce leštěných polodrahokamů z Hončovy hůrky, zakoupená od Josefa Valáška.
Akce: Otevřít verzi pro tisk