Ostravské muzeum

http://www.ostrmuz.cz/website/imagemenu/stale-expozice/geologicka-expozice/

Geologická expozice

Geologická expozice se dělí do dvou částí, které odrážejí strukturu sbírek – část regionální a systematická.

Regionální část

představuje průřez sbírkami, které mají vztah ke geologii a paleontologii Ostravy i jejího okolí. Jde o Šustovu sbírku, zastoupenou minerály ostravských a karvinských dolů a karbonskými zkamenělinami, sbírku pátera Slavíčka, která obsahuje minerály a zkameněliny ze štramberských vápenců a sbírku poloodrahokamů z Hončovy hůrky u Příbora sběratele Josefa Valáška.

Řazení vitrín ve směru prohlídky:

  • Minerály a horniny OKD
  • Flóra a fauna neproduktivního karbonu (vysv.: spodní karbon, bez uhelných vrstev)
  • Flóra a fauna ostravských vrstev
  • Flóra a fauna karvinských vrstev
  • Minerály a zkameněliny ze štramberských vápenců
  • Minerály těšinitů (převážně z Hončovy hůrky)

Kromě exponátů ve vitrínách atmosféru dotvářejí  kresby Ireny Foralové.

 

Část mineralogie a petrografie

představuje průřez systematickou mineralogicko-petrografickou sbírkou, obsahující minerály a horniny z celého světa. Minerály jsou vystaveny ve vitrínách s kryty ve tvaru krystalů.

Tvary vitrín ve stálé expozici:

  1. Prvky a halogenidy – diamant
  2. Sirníky – pyrit
  3. Oxidy a hydroxidy – křemen
  4. Uhličitany – kalcit
  5. Sírany, molybdenany, chromany, fosforečnany – apatit
  6. Silikáty (křemičitany) - amfibol
 

 

Stejně jako u všech přírodovědných sbírek ostravského muzea je i vznik geologického sbírkového fondu úzce spjat s činností Přírodovědecké společnosti. Mineralogicko – geologická sekce zahájila svou činnost v roce 1923. Jejím zakladatelem a prvním vedoucím byl Dr. Ing. Václav Šusta. 

V roce 1928 byly společností zakoupeny a později darovány muzeu kolekce nerostů a hornin olomouckého přírodovědce Jindřicha Lause a Františka Langera z Branné. Ty se staly základem systematické části mineralogicko-petrografických sbírek.

V roce 1933 věnoval Dr. Ing.  V. Šusta muzeu větší část své rozsáhlé sbírky nerostů, hornin a zkamenělin, pocházející především z Ostravska (na 3000 ks). Po jeho smrti v roce 1953 byly do muzejních sbírek převedeny všechny jeho celoživotní sběry.

Paleontologická sbírka Ostravského muzea uchovává pro budoucí generace materiál nashromážděný v průběhu více než osmdesáti let, počínaje rokem 1921, kdy Ing.V.Šusta nastoupil jako báňský inženýr na Františce a Hlubině v Karviné. Jeho sběry pochází především z dolů na Karvinsku a převažuje v nich flóra.

Karbonská fauna, nasbíraná v letech 1954 až 1990 Františkem a Miladou Řehořovými pochází především z průzkumných vrtů a dolů české části hornoslezské pánve. Kolekce flóry byla vytvořena Evou Purkyňovou ve stejném období. Celá paleontologická sbírka dnes čítá na 22 000 vzorků.

Nejvzácnější částí sbírky je kolekce holotypů flóry a fauny produktivního karbonu (148 ks). Jde o zkameněliny, popsané jako první svého druhu.

Zajímavá je také sbírka pátera Slavíčka, obsahující kolekci zkamenělé druhohorní fauny ze Štramberka.

Mineralogicko – petrografický sbírkový fond zahrnuje v současné době více než 5000 kusů nerostů a hornin. Sestává ze sbírky systematické a regionální. Součástí regionální sbírky je i kolekce leštěných polodrahokamů z Hončovy hůrky, zakoupená od Josefa Valáška.