Výstava nabídne pohled na desítky druhů masožravých rostlin z celého světa – od známých mucholapek přes elegantní láčkovky až po vzácné sběratelské rarity. Seznámíte se s fungováním důmyslných pastí těchto rostlin a vybrané druhy si můžete rovnou zakoupit. Výstava potrvá do 20. 9. 2026 a lze ji navštívit pouze se vstupenkou do muzea.
ČTVRTEK 17. 9., 17 h | Srdečně zveme na vernisáž výstavy Japonsko v Ostravě. Výstava představuje živé vazby, které během posledních deseti let propojily dva zdánlivě vzdálené světy. Prostřednictvím příběhu Česko-japonského kulturního centra, Heiwa kafé a festivalu Japonské dny v Ostravě přibližuje aktivity, osobnosti a události, díky nimž se japonská kultura stala součástí života města. Návštěvníci se seznámí s tradičními i současnými podobami Japonska a s komunitou lidí, která je v Ostravě dlouhodobě představuje a rozvíjí. Výstava zve k setkání s Japonskem, které můžeme v Ostravě nejen objevovat, ale také ochutnat, prožít a stát se jeho součástí.
Historie muzea
První muzeum v Ostravě vzniklo již v roce 1872. Založil jej ve Slezské Ostravě učitel, osvětový pracovník a sběratel, Karel Jaromír Bukovanský, jehož sběry jsou dodnes ve sbírkovém fondu Ostravského muzea. V roce 1904 vzniklo v Moravské Ostravě „Industrie- und Gewerbe-Museum für das Ostrau-Karwiner Revier“, které mělo podporu německého vedení města a české Umělecko-průmyslové museum při Průmyslové, živnostenské a obchodní jednotě v Moravské Ostravě. Po I. světové válce, v roce 1924, byla tato tři ostravská muzea spojena v jedno městské muzeum. Díky tehdejšímu starostovi města Janu Prokešovi a správci muzea prof. Aloisi Adamusovi se stala sídlem muzea v roce 1931 Stará radnice (po přestěhování magistrátu do nově postavené radnice na dnešním Prokešově náměstí). Dne 4. října 1931 bylo muzeum slavnostně otevřeno v této budově, která patří z nejstarším budovám Ostravy.Po podepsání Mnichovské dohody byly v říjnu 1938 sbírky městského muzea obohaceny o část sbírkového fondu Orlovského muzea, která byla tímto zachráněna před rabováním. V roce 1948 bylo městské muzeum sloučeno s průmyslovým muzeem. Sbírkové fondy v současné době čítají kolem 300 000 inventárních čísel, předmětů značné historické hodnoty. Nejrozsáhlejší část tvoří společenskovědné sbírky:
- prehistorické archeologické – nálezy z okolí Ostravy
- historické a uměleckohistorické – nábytek, sklo, porcelán, keramika, hodiny, numizmatika, malířství a sochařství, zbraně, aj.
- národopisné – malovaný nábytek, pracovní nářadí, kroje, obrázky na skle, plastiky
- hudebně historické – vážná hudba, folkloristika, historie ostravského divadelnictví.
Přírodní vědy zastupují sbírky:
- entomologické – brouci a motýli
- geologické – nerosty, horniny a jedinečná Šustova paleontologická sbírka karbonu
- botanické – herbáře, houby
- zoologické – preparáty ptáků, drobných savců, obojživelníků a ryb.
Samostatnou část tvoří knihovna se starými tisky a fotoarchív s fotografiemi a pohlednicemi staré Ostravy.
Historie staré radnice
Budova staré radnice tvoří dominantu ostravského Masarykova náměstí. Není historicky doloženo, kdy byla vystavěna a první písemná zmínka o ní je v listině dokumentující spor Jana Sedlnického z Choltic a na Polské Ostravě s městem Moravskou Ostravou z roku 1539. Budova radnice přečkala velké požáry ve městě – v roce 1556 a 1675 a v roce 1727 byla její věž přestavěna do barokního stylu. V roce 1829 věž zasáhl blesk a vypadalo to, že bude zbourána. Díky podpoře měšťanů však věž byla důkladně opravena a v letech 1831–1837 byla v empírovém slohu přestavěna i radniční budova. Do výše prvního patra zůstalo zachováno původní obvodové zdivo a v roce 1859 bylo dostavěno patro druhé. Do let 1874–1875 je datována poměrně rozsáhlá rekonstrukce věže i radniční budovy s novorenesanční úpravou fasády a od roku 1885 přibyla k hlavní budově nová, postavená na místě zrušených masných krámů. Svou funkci radnice přestala budova plnit po více než 400 letech a od roku 1931 je sídlem Ostravského muzea.
Při poslední rekonstrukci v letech 2004–2006 byly pod podlahou v přízemí budovy odkryty zbytky kamenných zdí domu, pravděpodobně ze 14. století. Při záchranném archeologickém výzkumu bylo nalezeno nejen velké množství keramiky užívané v tehdejších kuchyních, ale i zlomky pohárů a skleněných číší. Přední místo zaujímá stříbrný pražský groš, ražený v době vlády krále Jana Lucemburského (vládl 1310–1346). Tímto nálezem se posunula historie místa, na němž nynější budova stojí, o dvěstě let zpátky.
Více informací najdete také zde:
Po stopách staré Ostravy
Vyhhlídková věž a zvonkohra
Stará radnice v památkovém katalogu NPÚ
Akce: Otevřít verzi pro tisk