24. dubna v 17 hodinCirkusová příšera vs Fialoví ďábli
14. 10. 2020 - prodlouženo do 30. 6. 2021
Cirkusová příšera versus Fialoví ďábli aneb Historie brakové literatury v předválečné Ostravě
Zdeněk Burian nebo Vilém Wünsche a braková tvorba nejtěžšího kalibru? Neuvěřitelné se stává skutečností. I jejich dílo je totiž zastoupeno mezi řadou dalších exponátů na největší přehlídce kolportážní produkce z ostravských nakladatelství předválečné doby. Desítky titulů, knih, vazeb a stovky sešitů. Vše v originální formě, s pestrobarevnými obálkami i křiklavou reklamou.
Co zajímalo čtenáře v meziválečném období? Jaký byl typický konzument braku? Která témata převládala? Proč četníci pronásledovali nakladatele? Kde byly hranice cenzury, a jak se konfiskovalo? A co autoři? Proč se skrývali pod pseudonymy, a kým vlastně byli? Jak fungovali nakladatelé v době, kdy součástí Československa byla ještě Podkarpatská Rus? Sešity z Ostravy totiž mířily nejen tam, ale za konkrétními adresáty téměř do celého světa. Jaké prémie podporovaly prodej? Proč byl tak důležitý sešitový formát?
Stěžejní prostor v Ostravském muzeu zaujme předválečná produkce z nakladatelství Svět z Ostravy Hulvák v majetku manželů Stodolových. O jejich iniciativách se donedávna příliš nevědělo, až v uplynulých měsících přinesla zásadní materiál o historii Světu dvoudílná reportáž z kulturní revue Protimluv pod názvem Literární ďábel z Ostravy.
Hlavní téma výstavy Cirkusová příšera versus Fialoví ďábli obsadí raritní, vzácné a sběrateli vyhledávané hulvácké tituly, jako je například monumentální třídílná protiválečná utopie Gumová pevnost nebo rozsáhlé tisíci stránkové melodramatické thrillery Cirkusová příšera či Maminko, proč nepřicházíš? Román velkého utrpení. K vidění bude ale i mnoho dalších titulů, spojených zejména se jmény novináře Metoděje Havlíčka nebo tajůplného Freda Stolského. Nakladatelství Svět působilo i po válce, dokud jej nepohltila komunistická Narpa v 50. letech. Do té doby s ním spolupracoval například i legendární malíř Zdeněk Burian, a také jeho tvorba z dané doby bude v muzeu k vidění.
Kromě toho se návštěvníci mohou seznámit s další dobovou produkcí z Ostravy, a to z jejich jednotlivých částí, čtvrtí anebo z přilehlých míst. Dominantní zastoupení získá zejména tvorba z Přívozu, kde svého času publikoval král literárního braku Sláva Václav Jelínek nebo záhadný V. Ludikar. Na ilustracích se podílel například ještě neznámý, posléze slavný malíř Vilém Wünsche z nedalekého Šenova. A byl to právě Přívoz, ve kterém snad poprvé světlo světa spatřil fenomén takzvaných „fialových ďáblů“. Už ve 30. letech 20. století se čtenáři na celém Ostravsku, ale i mnohem dále, dovídali o tom, kým skutečně tito zločinci byli a jak se projevovali. Pod titulem Fialoví ďábli ale v říjnu rovněž vychází antologie předválečných hrůzostrašných povídek v ostravském nakladatelství Protimluv. Výstava v Ostravském muzeu, tak bude tématizovat její obsah a ještě detailněji přiblíží zmiňovaný fenomén brakové či kolportážní literatury, v níž se často skrývají netušené skvosty.
Další součástí výstavy bude i příbuzná tvorba autorů spřízněných, navazujících či paralelně tvořících s hulváckým Světem. Zejména se návštěvníci seznámí s tvorbou píšícího dělníka Leopolda Urbance, který pocházel z místních Bartovic a proslavil se pod pseudonymem Leo Urbanes tituly jako Ruská revoluce, Orient, jeho kouzlo a nebezpečí, Tajemství laboratoře, Hrobka hrůzy, Tajemný muž anebo Krutá pomsta cikánčina a podobně. Často je publikoval pod značkou Vesmír. Vystaveno bude i dílo anonymního autora z Radvanic skrývajícího se pod pseudonymem Ruda Jánský, včetně fragmentu pohřešovaného románu.
Kromě toho expozici doplní dobové strašidelné, hrůzostrašné i děsivé historie z Ostravska od renomovaných autorů, od Vojtěcha Martínka (připojíme se tak symbolicky k výročí 60 let od jeho úmrtí), Anny Marie Tilschové, Jana Havlasy a dalších. Návštěvníci nebo čtenáři dostanou možnost vyslechnout si anebo si přečtou dramatické příběhy z nitra ostravsko-karvinských dolů, z páchnoucích periferií, z nehostinného okolí, tak jak je bez současných příkras dříve tlumočili autentičtí svědci a konkrétní autoři.
Součástí výstavy, která potrvá do konce roku, bude i poutavý doprovodný program složený z přednášek a filmových projekcí na téma kolportážní tvorby nebo příbuzných jevů.
Martin Jiroušek, autor výstavy a jejího konceptu.
Akce: Otevřít verzi pro tisk