Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2020 » Paměť ve zlatě »


Kalendář událostí

Říjen 2022
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4

Já Božena

přednáška v 10 a v 15.30 hod.

5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16

Den s herbářem

Celodenní program nejen pro rodiny s dětmi k derniéře výstav Příběh Mattioliho herbáře a Co (ne)skrývá herbář a knihovna Ostravského muzea.

17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31

Novinky

Sbírky online

Online prezentaci sbírek ostravského muzea naleznete na https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/

08.03.2021 zobrazit


Katalog knihovny on-line

29.11.2021 zobrazit


Paměť ve zlatě

6. 10. - 25. 10.

Prodlouženo do 30. 5. 2021


Ostravské muzeum od 6. října 2020 otevírá pro veřejnost výstavu Paměť ve zlatě. Představí zlaté mince z pozůstalosti Vladislava Iglauera, kterou přijalo muzeum do svých sbírek právě před 50 lety. Dále připomene 500 let od ražby jáchymovského tolaru (podle něj je pojmenovaná měna mnoha států – např. americký dolar, kanadský dolar, australský dolar) a historické tolary i vystaví.

Unikátem pak bude největší mince Evropy, 130 kilová mince s nominální hodnotou 100 milionů Kč. Ta byla vyrobena v roce 2019 při příležitosti 100 výročí samostatné československé měny (1919).

Svůj díl bude mít i Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou. Pro ČNB razí všechny platné mince české měny a která pro ČNB vydává celou řadu pamětních zlatých i stříbrných mincí a také různé zajímavé pamětní medaile.

 

Zlatá mince

Unikátní zlatou minci ČNB emitovala u příležitosti loňského výročí 100 let česko-slovenské koruny. Největší zlatá mince v Evropě a druhá největší na světě má průměr 535 mm, šířku hrany 48 mm a hmotnost 130,24 kg. Je zároveň největší frézovanou mincí na světě.

Její polotovar, který se během podzimu 2018 vyráběl odléváním z ryzího zlata (999.9) ve Švýcarsku, měl o něco větší průměr než výsledná podoba a také až dvojnásobnou hmotnost (asi 270 kg). Ze Švýcarska byl poté převezen do vídeňské mincovny, kde probíhalo frézování reliéfu mince podle návrhu akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla.

Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919. Zároveň je zde logem ČNB prezentována současnost. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince 1 Kč z roku 1922. Do konečné podoby se mince zpracovávala v České mincovně v Jablonci nad Nisou.

 

ČNB představuje umělecký dokument „Česká vysokohmotnostní mince“, který přibližuje výrobu druhé největší zlaté mince na světě. Detailní proces výroby tohoto světového unikátu můžete vidět v téměř desetiminutovém dokumentu, který režíroval Tomáš Vrána.

 


 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: