Nacházíte se na: Archiv výstav a akcí » 2020 » Paměť ve zlatě »


Kalendář událostí

Květen 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15

BESEDA / Stolik polski: Česká (a slovenská) univerzitní polonistika do roku 1939

15. 5. 2024
v 17 hodin
Vstup volný

16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31

Novinky

Výběrové řízení

Ostravské muzeum hledá nové kolegy/kolegyně na pozice: Konzervátor/ka – Restaurátor/ka * Kurátor/ka historických fondů * Dokumentátor/ka přírodovědných fondů

01.05.2024 zobrazit


PROGRAM / květen 2024

Program Ostravského muzea na květen 2024

01.05.2024 zobrazit


Paměť ve zlatě

6. 10. - 25. 10.

Prodlouženo do 30. 5. 2021


Ostravské muzeum od 6. října 2020 otevírá pro veřejnost výstavu Paměť ve zlatě. Představí zlaté mince z pozůstalosti Vladislava Iglauera, kterou přijalo muzeum do svých sbírek právě před 50 lety. Dále připomene 500 let od ražby jáchymovského tolaru (podle něj je pojmenovaná měna mnoha států – např. americký dolar, kanadský dolar, australský dolar) a historické tolary i vystaví.

Unikátem pak bude největší mince Evropy, 130 kilová mince s nominální hodnotou 100 milionů Kč. Ta byla vyrobena v roce 2019 při příležitosti 100 výročí samostatné československé měny (1919).

Svůj díl bude mít i Česká mincovna a.s. v Jablonci nad Nisou. Pro ČNB razí všechny platné mince české měny a která pro ČNB vydává celou řadu pamětních zlatých i stříbrných mincí a také různé zajímavé pamětní medaile.

 

Zlatá mince

Unikátní zlatou minci ČNB emitovala u příležitosti loňského výročí 100 let česko-slovenské koruny. Největší zlatá mince v Evropě a druhá největší na světě má průměr 535 mm, šířku hrany 48 mm a hmotnost 130,24 kg. Je zároveň největší frézovanou mincí na světě.

Její polotovar, který se během podzimu 2018 vyráběl odléváním z ryzího zlata (999.9) ve Švýcarsku, měl o něco větší průměr než výsledná podoba a také až dvojnásobnou hmotnost (asi 270 kg). Ze Švýcarska byl poté převezen do vídeňské mincovny, kde probíhalo frézování reliéfu mince podle návrhu akademického sochaře a medailéra Vladimíra Oppla.

Autor na lícní straně zdůraznil zrod československé měny kolkem z roku 1919. Zároveň je zde logem ČNB prezentována současnost. Dominantou rubové strany návrhu je monumentální český lev a motiv nejznámější československé mince 1 Kč z roku 1922. Do konečné podoby se mince zpracovávala v České mincovně v Jablonci nad Nisou.

 

ČNB představuje umělecký dokument „Česká vysokohmotnostní mince“, který přibližuje výrobu druhé největší zlaté mince na světě. Detailní proces výroby tohoto světového unikátu můžete vidět v téměř desetiminutovém dokumentu, který režíroval Tomáš Vrána.

 


 


Akce: Otevřít verzi pro tisk


Soubory: